Obrázek uživatele Anonym

Tropidophora cuveriana

Tropidophora cuveriana, Petit 1841

  

Kruhoústka dvojhranná

 

Synonymum:Tropidophora cuvieriana (S. Petit de la Saussaye, 1841)

Cuvier Tropid Snail 

 

Pomatidae - kruhoústkovité

  

 

samička

 

Výskyt: 

 

 

Zdroj fota: http://160.111.248.28/content/2011/12/25/14/13332_orig.jpg

 

     Šneci tohoto zvláštního druhu pocházejí z Madagaskaru, v provincii Diego, North of Ambilobe, na dvou lokalitách,  nálezy byly potvrzeny p. Kenem  Embertonem,  Šneci žijí v nadzemní části, na kmenech stromů a na zem jen málo sestupují. Žijí na pobřeží v řídkých lesích, vyžaduji vzdušné prostředí se střídáním teplot ráno a odpoledne vyžadují  noční rosu, ale  přes den sucho. K nám se s různými přestávkami dováži od roku 2011.

 

 

 

Burza 14.5.2011 Praha - Ládví

 

Popis:

  

    Cuveriana má ulitu silnostěnou s podélnými rýhami a zajímavé jsou asi 1,5 mm vysoké podélné lamely. Průměrná velikost ulity  je u samiček 6 - 6,5 cm (až 8 cm), váha se pohybuje kolem 40 g. U sammečků je ulita menší, kolem 5 - 5,5 cm a je zhruba o půl cm i více nižší, váha kolem 33 g. Zbarvení je světle krémové až světle hnědé, bez pruhů. Tělo je šedavé a na suchozemského plže neobvykle uspořádané. Hlavová část je velká, pod dlouhými hmatovými tykadly se nachází na jejich bázi černé. "Tlamička" vytváří doslova malý chobůtek, kterým pohybuje ze strany na stranu. Na ocase, pod ulitou je přirostlé  víčko - operculum, kterým uzavírá vstup do ulity.

 

    A další zajímavost: utváření nohy je opravdu nezvyklé - noha je rozdělena na dvě poloviny. Pohybuje se postupným vysouváním vpřed jedné poloviny nohy a následně druhé poloviny. Vypadá to, jakoby šnek kráčel. Vždy podélnou polovinou nohy projde svalová vlna tak, že ze zadní části jde stah k hlavové a horní "lalok" se vysune ven, celý děj se střídavě opakuje, pohyb v před je na šneka rychlý. V roce 2011 se dvě Tropidaphory dostaly i na Mistrovství v závodu šneků, ale došlo k neopatrnému nárazu do stolu a plaché "tropičky" se stáhly do ulity a nezávodily.    

  .

 Šneci tentokrát nejsou hermafrodití, ale mají oddělené pohlaví. Samičky mají ulitu větší a vyšší, než mají samečci.   Příprava na Mistrovství v závodu šneků - reklama

                                                                                                                                                                                                 sameček s nižší ulitou

 

Na fotografii jsou mohutnějkší samičky:     

Chov:

  

     Jejich chov je v zajetí velice obtížný a rozhodně je nedoporučuji začátečníkům. Velkým problémem je intenzivní větrání terária. Ve své domovině žijí v lesích s prouděním vzduchu od moře. Terárium by mělo být spíše vysoké a vybavené podestýlkou slozěnou z vrstvy kůry, lignoceli, písku, hrabanky a udržovat je v suchu. Večer je ovšem  potřeba orosení terária a k ránu pozvolné zvýšení teploty z 24°C na 27°C. Ve vlhku a v málo větraném teráriu uhynou. Další vybavní by mělo být: korková kůra stromů obrostlá řasy, kterými se šneci živí. Pokoušela jsem se jim přidat i rozmočené krmení pro rybičky, ale s nevelkým úspěchem, okurky se ani nedotkly, ale v salátu se objevily malé otvůrky. Nejvíce spásali řasy, které jsem natřela na sklo terária.

 

  Samička olizuje sklo natřené řasou, připomná tak trochu vodního šneka....

 

 

       Větve jsou i důležité pro odpočinek šneků. Vylezou si až ke stropu terária, začnou vylučovat sliz, kterým se zavěsí a přiklopí se víčkem. Probouzí se až ve večerních hodinách, kdy porosíme stěny terária.  Na fotografii je samička:

 

                                                                                                           

Bližší informace o rozmnožování nejsou zatím známé pro jejich velký úhyn v našich podmínkách.

 

Za prvotní informace děkuji Samyase