04/ Násadová vejce

Násadová vejce

       Ujasníme  si nejprve slova VEJCE versus VAJÍČKO. Z biologického hlediska je vajíčkem samičí zárodečná buňka, která umožňuje vznik nového jedince. Buňka (žloutek) + vaječné obaly tvoří tzv. vejce. Pod slovem vejce si každý představí vejce od slepice ale i drobná vejce od šneků budu kvůli vědě nadále nazývat správným výrazem – vejce.

      Každého chovatele, ale nejvíce toho, který začná s chovem šneků potěší, když vidí že jeho péče o šneky je korunována úspěchem - první snůškou svých šneků. Ne vždy ale je vidět hromádka vajec. Šnek snáší ve většině případů někde zahrabaný, např. pod miskou s vodou, v kořenech případných rostlin, pod sépiovou kostí, mechem. Z těchto důvodů je nutné, prohrábnout podestýlku při odstraňování zbytků potravy, výkalů. Z vajec i bez našeho přičinění se mohou vylíhnout šnečci a pak jich je v teráriu moc. Je lepší je posbírat a dát do jiné krabičky s čistým lignocelem.

        Chováme ale také šneky, kteří jsou živorodí (Lissachatina iredalei, Lissachatina zanzibarica). Vzhledem k tomu, že se jedná o šnečky menší, je možné je ponechat i v teráriu, ale já raději šnečky vyberu a dám je rovněž do samostané krabičky, opět s čistým lignocelem.

        Někteří šnečci, ale zvláště slimáci, snáší vejce bez skořápky a ta jsou i doslova průhledná. Pokud si chovatel není jistý, že je nějakým způsobem nepoškodí, je lépe je ponechat v chovné nádrži. Já i tato vejce opatrně podeberu a přenesu do krabičky.

Postup při výběru vajec:

      Vejce, objevená tentokrát pod mechem, vybereme a protože byla ve starším lignocelu, můžeme je dát do cedníku a vlažnou vodou osprchovat, zbavit nečistot. Teď ovšem musíme pracovat velice rychle a opatrně vejce nesmí oschnout, aby nepopraskala, ale zároveň je nesmíme nechat dlouho ve vodě. 

Na snímku první snůška Liss. fulica odchycené v Madagaskaru, fiulica  malého typu (do 8 cm)

       Čistá vejce vložíme do líhně - krabičky s čistým a vlhkým lignocelem. Při vkládání do líhně je možné vejce i spočítat (počítám je po deseti). U větších vajec je možné provést i výběr: všechna drobná, nebo nedostatečně vyvinutá - slabá skořápka, vyřadíme. Immaculáta, ale i varicosa, snáší vejce různě velká, může to být i polovina snůšky, zvláště, pokud se jedná o první. Necháme proto jen ta největší. Někteří chovatelé řeší problém oplozených a neoplozených vajec. Já osobně tohle neřeším, protože u malých vajec, která se nedají prosvítit, je to snad i zbytečné. Mohu jim dát jen nápovědu: drobná a také neoplozená vejce mohou být odlišně zbarvena, například bíle (ale nemusí to být směrodatné). U bílých vajec se to stejně nepozná. Další možnost je ponořit jen krátce vejce do vody, ty co plavou, jsou lehká a dá se předpokládat, že v nich zárodek není. U velkých vajec ale zhruba na polovině inkubace (vývoj zárodku), můžeme vejce prosvítit. Tmavý stím ve vejci znamená že obsahuje zárodek - viz níže uvedené foto.

Na snímku: vybraná vejce Liss. immaculáta immaculáta, celkem bylo sneseno 164 vajec

Omytá vejce Archachatin by měla být stejnoměrná. Drobná vejce rovněž vyřadíme.

Na snímku: vejce od importovaných (Nigerie) Archachatin marginat cf. suturalis typ 2        vejce těsně před líhnutím, neoplozené svítí do zelena, plné se neprosvítí, foto Macík

14ti denní zárodek Archachatiny marginaty suturalis albino body

     Poněkud neobvyklý tvar vajec bez skořápky (vejce nemusí být vždy s hladkým povrchem), opatrně podeberu a předám do krabičky s vlhkým substrátem. Není dobré vejce ponechávat u dospělců. Šneci je mohou rozhrabat, nebo naopak doslova udusat podestýlku nad vejci. I když šnek nepotřebuje tolik kyslíku ke svému životu,  přece jenom i on musí dýchat. Vejce mají ve vaječných obalech průduchy, kterými zárodek, zvláště před koncem inkubace, přijímá kyslík. Udusaný, nebo absolutně mokrý povrch udusí zárodky.

 Na snímku vejce Pleurodonte marginella semiaperta z Kuby, která jsou dlouhá kolem 1 cm s hranatým povrchem tvořeným zhuštělou cytoplazmou.

Na snímku ke kokon vajec Veronicella sloanei,která  jsou kladena v dlouhém řetízku spojené mucínovými vlákny

     Vejce máme již v líhni a teď již lehce zahrneme vlhkým lignocelem, zhruba tak vysoko, jak jsou vejce velká. Lignocel neudusáváme, ani příliš nevlhčíme. Krabičku uzavřeme proděravělým víčkem (otvory nesmí být příliš velké, aby šnečci neutekli). Krabičku označíme: stačí napsat co je to za šnečky a kdy byla vejce nasazena. Já zapisuji: který šnek snesl, kdo je otcem a kolik bylo nasazeno vajec. Krabičku dáme na místo kde je stálá teplota a můžeme čekat, až se začbou šnečci líhnout. Optimální teplota je kolem 25 – 27°C a vlhkost 85 %.

Doba líhnutí záleži na teplotě v líhni.Čím je teplota vyšší tím se šnečci líhnou dříve. Ale vysoká teplota zárodky ničí. Teplota 34°C byla už pro šnečky skoro smrtelná – vylíhlo se sotva polovina šneků a nebyli dost životaschopní.

Lissachatiny se líhnou zhruba od 9 – 24 dnů

Achatina asi 21 – 30 dní

Archachatiny 24 – 30 dní

Slimáci 24 – 40 dní

Fotografie lihnoucí se ovumky zapůjčila s laskavostí LiWe: