Obrázek uživatele Anonym

1. Výskyt

Lissachatina fulica Bowdich, 1822

 

Zařazení:

Říše: Animalia – živočichové

Kmen: Mollusca – měkkýši

Třída: Gastropoda – plži

Podtřída: Pulmonata – plicnatí

Řád: Stylommatophora – stopkoocí

Čeleď: Achatinidae – achatinovití, podle jiného zařazení z roku 1994 a 1995 Lissachatina

Rod: Lissachatina – oblovka

Druh: Lissachatina (Achatina) fulica - oblovka žravá

 

Genetickým zařazením achatin se zabývala Univerzita v Arizoně v Tucsonu v USA ((Department of Ecology & Evolutionary Biology). Některé achatiny byly proto zařazeny mezi Lissachatiny.

 

Výskyt

 Ve volné přírodě:

  

       Původní zemí výskytu tohoto šneka je Tanzánie a oblast Keni, kde obývá pobřeží i vlhká stanoviště. Postupem doby se zavlekla prakticky po celém subtropickém a tropickém pásu Země. Nejdříve se šířila po Africe a cesty si našla i s plodinami do dalších zemí a ostrovů, někde byla i zavlečena úmyslně člověkem, jenomže tento šnek je velice přizpůsobivý a tak v zemích kam ji člověk zavlekl, působí velké škody, asi jako u nás slimák španělský. Tak se s touto fulicou setkáme na mnoha východoafrických a karibských ostrovech, přicestovala do Austrálie, na Nový Zéland, škodí i ve východní či jihovýchodní Asii, Polynézii.

  

      Do střední Ameriky a do jižních států USA si je dovezl člověk s tím, že budou šneci chovány jako pochoutka. Jenomže o tohoto šneka, nebo spíše jeho maso, nebyl předpokládaný zájem a tak se šneci pustili do volné přírody. Jedinou zemí zabývající se chovem fulic pro produkci masa je Brazílie (Sao Paulo, Rio de Janero, Minas, Gerais, Parana, Santo Cotarina) Maso je vyváženo do Evropy Číny, a Azijských zemí. Ti šneci, kteří se dostanou do volné přírody pak způsobí doslova kalamitu.

 

      Nesmíme zapomenout ani na přímořská území evropských států se subtropickým počasí. Ta tečka v Evropě znamená oficiální potvrzený výskyt fulic v roce 2008 v provincii Isle of Pines ve Francii (Nová Kaledonie). Na Slovensku byl tento velký šnek spatřen v roce 2009, ale pravděpodobně nepřežije naše zimy. Fulica vyžaduje teploty od 6°C do 29°C (dokáže se zahrabat běžně 10 – 12 cm, ale i 1m pod zem a hybernovat v suchém počasí i jeden rok).

 

Výskyt do roku 2008:

 

     Jak je patrné Lissachatina fulica je nejrozšířenějším africkým šnekem a kam se rozšířil, tam rozhodně není pro svoji žravost, vítán a to zvláště v kulturních oblastech, doslova pohromu způsobila jeho invaze v Indii a na Floridě. Příklad: v roce 1966 si jedem chlapec přivezl z Havajských ostrovů, kde byl s rodiči na dovolené, dva šneky jako své mazlíčky a vypustil je do zahrady. Za několk  let tohle vypuštění stálo stát Massachusetts pár milionů dolarů na jejich likvidaci. Lissachatina fulica je považována za nejškodlivějšího pozemního hlemýždě.

 

Pokusím se o přehled fulic tak jak se šířily do světa. Fulica sice zůstane fulicou, ale protože je to šnek velice přizpůsobivý tak se odlišuje velikostí, zbarvením ulity ale i nohy, podle toho kde právě žije. Navíc člověk svým chovem vyšlechtil i jiné barevné, či velikostní rázy fulic. Fulica má kónickou ulitu barevně je různorodá, podle místa výskytu a krmení. Velikost se pohybuje od těch největších 30 cm až po ty malé kolem 8 cm.. Základní zbarvení ulity je červenohnědá s pruhy, ale může být i žlutá bez pruhů. O systematiku se pokoušelo dost chovatelů, ale fulica je svoji přizpůsobivostí a velkou plodností rychlejší. Sledování tohoto šneka se započalo už v roce 1800. První přesun byl na ostrov Madagaskar a to v roce 1819, mimo Afriku se dostali tito šneci v roce 1847 a to do Indie.

Počátek chovu v Čechách

  

     Původní „fuličky“ byly u nás chovány už po roce 1970, kdy se dovážely pod názvem Achatina fulva, nebo pod českým názvem oblovka maurská, rezavá, žravá. Tehdejší šneci byli uváděni jako největší na světě a opravdu dosahovali velikosti kolem 15 cm ale uváděla se i velikost 30 cm a věřím, že jejich velikost nebyla přehnaná. Chovali je teraristé pro vajíčka, s kterými krmili další zvířata. V teraristických časopisech jsou o jejich chovu jen kusé zmínky.

Potomek fulic, které zde byly chovány jako první (ulita dlouhá 14,3 cm)


Co jsem zjistila při jejich chovu:

  

     Snůška začíná kolem 5-6 měsíce stáří a počet vajec při první snůšce se pohybuje kolem 30-150 vajíček. Pak následuje série průměrně 5 snůšek za sebou. Počet vajec se pohybuje v každé snůšce kolem 200 – 300.

 

     V následujícím roce je snůšek už méně 3 – 4 i počet vajec je menší. Třetím rokem snůšky ustávají, maximálně se objeví jedna s počtem vajec 150 – 200. Za svůj život tak snese 1000 – 1500 "vajíček". Další roky sice šnek žije, ale již nesnáší v zajetí pak může čtvrtým rokem uhynout.

 

     Tohoto původního velkého šneka se pokouším znovu získat, z těch kteří zde i po tak dlouhé době zůstaly, zatím se nepodařilo tohoto obra mezi šneky najít. Pokud se už zdálo, že by to mohl být ten správný šnek, zjistila jsem, že se jedná o křížence, který se nedá pro chov vůbec použít. Pro svoje účely jsem šneka zařadila do typu 9.

 Odkud se vlastně dovážely, či stále dováží šneci, kteří se u nás chovají? Nejdříve ale zůstaneme na Africkém kontinentě v Tanzanii, původní lokalita fulic.


Tanzanie

  

      Stát leží na východním pobřeží střední Afriky a na severovýchodě s ní sousedí Keňa. K Tanzanii patří i ostrůvky a největším ostrovem je Zanzibar. Tanzanie je země dosud s nedotčenou divočinou, známé jsou národní park Serengeti, kráter Ngorongoro. Nesmím zapomenout ani na nejvyšší horu Afriky Kilimandžáro (5895 m n.m.) a také největší jezero Afriky Viktoriino. Co je pro chov šneků nejvíce důležité: podnebí. Je tropické, ovládané nadmořskou výškou. Nejsušší období je v lednu až březnu, kdy je průměrná teplota 28-32°C. Výrazněji prší v květnu a v listopadu. Průměrná teplota je 24-28°C. Doslova ideální pro šneky. Podle místa výskytu, hlavně kde je hodně rostlinné potravy se fulice dovážely/ží k nám. Nepodařilo se ale zjistit, kde tyto šneci byli odchyceni. Předpokládám, že to mohlo být na ostrově Zanibar, nebo na březích jezera Malawi, či na smetištích v okolí měst.

  

     

  

  

  

  Použitá literatura:

 http://www.bedekr.cz/staty/Afrika/Tanzanie/

 http://www.discoverlife.org/mp/20q?search=Achatina+fulica