Obrázek uživatele Anonym

122 Slimáček síťkovaný

 

Slimáček síťkovaný

  

122 Slimáček síťkovaný Deroceras reticulatum O.F.Müller, 1774

  

Agriolimacidae - Slimáčkovití

Slimáček síťkovaný patří podle jedněch badatelů do čeledi slimákovitých (Limacidae), podle jiných do zvláštní čeledi slimáčkovitých (Agriolimacidae)

Vědecká synonyma:

Deroceras (Agriolimax) reticulatum
Deroceras (Deroceras) reticulatum
Deroceras reticulatus

 

Fotografii s laskavostí zapůjčila LiWe, odchyceno v Plzni
 

Vzhled:

  

      Tělo lezoucího plže je jen 3 až 6 cm dlouhé, v zadní třetině je vyvinut ostrý kýl. Pokožkové hrbolky jsou poměrně hrubé. Základní zbarvení je žlutohnědé nebo světle šedé. Síťovitá kresba bývá vyvinuta v temně hnědé nebo hnědočerné barvě v různé míře. Někdy tmavá kresba úplně převládá, jindy může i chybět, je proměnlivě zbarvený od světle žluté až do červenohnědé barvy. Tělo je ze spodní části světlé.

  

Možnost záměny: S určením bývají potíže, vnější znaky rodu Deroceras většinou nestačí na spolehlivé určení druhu. Slimáček síťkovaný může být zaměněn za celou řadu podobných druhů, lišících se pouze anatomickými znaky. Nejpodobnější je mu slimáček polní (Deroceras agreste), lišící se navenek jen naznačenou nebo zcela chybějící kresbou, a nově popsané druhy Deroceras rodnae a Deroceras praecox.

 

Rozšíření:

  

      Často se vyskytuje v blízkosti lidských obydlí, v zahradách, ve sklenících, v sadech nebo na vlhkých loukách. Nejčastěji ho zastihneme pod kameny, kusy dřev, hospodářským náčiním nebo na zelenině. Původně žil na loukách v okolí vodních toků a na mokřinách. Vyskytuje se patrně velmi hojně na celém našem území, ale často bývá zaměňován za příbuzné druhy. Živí se hlavně zelenými částmi rostlin, ovocem a kořenovou zeleninou, takže může působit citelné škody v zelinářství a na polích. Původní rozšíření zaujímalo celou Evropu, dnes byl člověkem zavlečen do všech světadílů.

 

Ekologie a biologie:

  

     Slimáčci se rozmnožují vajíčky, která kladou během celého vegetačního období. Obvyklý počet je asi 400 (500) vajec o velikosti kolem 1,5 mm. Vejce jsou kladena ve skupinách po 10–20 kusech, 5–10 cm hluboko do půdy. šnečci se líhnou za 3 - 4 týdny a již za 6 týdnů jsou schopné přezimování.Žijí poměrně krátce 4–6 měsíců. Pouze přezimující generace žije déle, až 12 měsíců. Během vegetace mají 2–3 generace. Jejich rozmnožovací schopnosti jsou velké. Pokud budeme počítat pouze s přežitím 10 % jedinců, rozmnoží se 1 pár těchto slimáků teoreticky od jara do podzimu na 54 000 jedinců. Přezimují všechna vývojová stadia - nejčastěji však vajíčka. Dospělí jedinci přežívají pouze v mírných zimách. Slimáček obývajá jak pole, tak zahrady a louky. Pravděpodobně se vyhýbá větším lesním celkům. Suché periody přežívají v půdě. V tomto období vydrží bez potravy několik týdnů. V letech méně příznivých pro vývoj nachází příznivé podmínky pro přežití na neobdělávaných vlhkých lokalitách s divoce rostoucími rostlinami. Aktivní je v noci a po dešti. Během noci se může přesunout až o 20 m. U mladých rostlin překousává kořenový krček, později ožírá vnější i srdéčkové listy. Mladé rostlinky přeruší růst a nejsou vhodné ke konzumaci. Má víceletý vývoj, dožívá se až 4 let. V napadeném porostu jsou viditelné lesklé slizové stopy a šedozelený trus. Více škodí na okrajích porostů, na vlhkých stanovištích.

 

foto verba: slimáčci odchyceni v Hradci Králové v neudržované zahradě a ten černý vzadu je plžice štíhlá, která se tam připletla 

Páření slimáčků

 

Článek stažený z webu Limax, chovatelky mad snailer: 

 

       "V polovině října jsem si zařídila terárko pro páskovky. Účelem bude, aby tam přezimovaly. Také se tam dostalo několik derocerasů, kteří jsou připraveni  skoro všude pod něčím, co leží na zemi, aby večer vylezli a škodili." 
PA190004.JPG
        19. října se mi poštěstilo pozorovat něco, kvůli čemu se všechny páskovky seběhly, aby to taky viděly. Dokonce se tu zastavil i maximus, který šel náhodou kolem. Když se po hodině vracel, zrovna akce končila.
  
        Když jsem nahlédla večer do terárka, viděla jsem derocerase, jak kolem sebe chodí a mávají ve vzduchu ocasy jako ještěři. Zaujalo mě to, protože jsem pochopila, že se k něčemu vyzývají. Když se připojil jeden za ocas druhého, pochopila jsem, že půjde o páření. A už milovník vytasil "šíp lásky".
   
  
       Brzy vysunul stejný orgán i druhý, začali kolem sebe chodit a  vzájemně si pokládat  pohyblivé šípy na záda. To trvalo dost dlouho, asi 3/4 hodiny. Nakonec došlo k aktu, aniž by šípy zasunuli do pohlavních otvorů. Neviděla jsem bohužel, jak se spojují penisy, ale výsledek byl zřejmý."
 

      

  

  

  

 fotografie s laskavostí zapůjčila mad snailer

 

Děkuji chovatelce mad snailer ( jediná chovatelka, která se specializuje i na chov slimáků - chovatelská stanice Limax),  za podrobné informace z průběhu páření,  které jen málo kdo zaznamenal.

  

 Zároveň děkuji dalšímu chovateli, Zdeňku Landsmannovi, kterému se rovněž podařilo zaznamemat páření., níže uvedané fotografi byla s laskavostí zapůjčena autorem.

 

 

Informace:

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id2883/

http://www.asz.cz/redakce/tisk.php?lanG=cs&clanek=22052&slozka=5880&xsekce=27828&

http://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/skudci/suchozemsti-plzi-poskozuji-rostliny.html

http://www.abicko.cz/clanek/system-nezarazeno/3549/slimaci-slimacek-sitk...

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0kodliv%C3%AD_pl%C5%BEi