Obrázek uživatele Anonym

Lissachatina albopicta

 

                                            Lissachatina albopicta E.A. Smith, 1878

  

 

                                                                                                                        Původ:

  

  

           Lissachatina albopicta, někdy také uváděna pod názvem Cochlitoma albopicta, má svůj původ v západní Africe, Keni, Tanzanii. Oficiální nález byl potvrzen 4.8.2007 v Keni v lokalitě Diani Beatch (Nr. Mombasa) západní Africe. Albopicty jsou zaregistrovány v Global Biodiversity Information Facility pod katalogovým číslem 184444.

 

                                                                                                                        Vzhled:

  

       Lissachatina albopicta nepatří mezi největší "Achatiny". Velikost její ulity sice může dosáhnout v místě své domoviny až 17 cm, ale většina šneků dosahuje velikosti okolo 7-12 cm. Do této velikosti obvykle naroste již během prvního roku života. Patří mezi rychle rostoucí šneky. Dožívá se 5 – 7 let (může i 10). Váha až 250 g, obvykle kolem 100 g.

 

      Ulita má základní barvu béžovou a ní jsou tmavě hnědé skvrny. Nově narostlá ulita je vždy světlá, skvrny se na ní tvoří až s postupem času. Důležitým rozpoznávacím znakem je růžový apex (rozpoznávací znak oproti achatina reticulata). Noha je krémová až světle hnědá, stejně je zbarvená i hlava (jeden z dalších rozpoznávacích znaků oproti A. reticulata - mají hlavu stejně světlou jako tělo).

 

                                                                                                                  Rozmnožování:

  

       Vejce albopict svojí velikostí odpovídají ostatním druhům Lissachatin, jsou oválná, velká asi 0,55 – 0,75 cm (průměr 0,635 cm) světle žluté barvy, některé bývají slonově bílá. Velikost snůšky je asi 30 - 400 vajíček. Doba inkubace - období vývoje zárodku (doba od snesení po líhnutí) - průměrně 14 dní, líhnivost 87%. Kdy se bude albopicta rozmnožovat se dá odhadnout podle velikosti ulity která by měla být alespoň 8 cm. Záleží i na výživě, může se rozmnožovat už od 7,5. měsíce stáří, nejčastěji kolem 8 – 9 měsíce.

   

                                                                                                                                             

  

  

  

  

                                                                                                 Typ 2  

 

      Koncem roku 2009 byli jsme dovezeni šneci albopicty velice zajimavého vzhledu. Pocházeli z chovu v Rakousku. Podařilo se mi 6 albopict získat od chovatelky „Hnusíka“. 3 albopicty se vylíhly dne 28.3.2010 a 3 dne 5.4.2010.

 

                                                               Porovnání obou typů:

                                                                                                 Typ 1  

 

 

  Typ 2

 

 

 

    

                                                                                          Délka ulity a hmotnost šneka u typů:

 

 

 

Typ 1

 

Typ 2

                  vejce

0, 635 cm

 

0,537 cm

  stáří        64 dny

4,694

10,6 g

 

3,633

5,33 g

                  78 dní

5,800

21,7 g

 

5,030

14,3 g

                  98 dní

7,029

40,7 g

 

6,633

25,6 g

                105 dnů

7,703

45,1 g

 

7,200

34,0 g

                132 dny

8,938

72,8 g

 

9,266

76,6 g

                222 dny

10,433

109,0 g

 

10,018

111,0 g

 

       Z tabulky vyplývá, že u typu 2 je počátečný růst pomalejší, ale s nástupem pohlavní dopělosti se růst zrychluje a první vejce jsou snesena ve stáří 7mi měsíců. Typ 2 má zavalitější a kratší ulitu tj.  v dospělosti o zhruba 1,5 cm a  hmotnost  nepřesáhla 114 g. U šneků v typu 1 dosáhla ulita délky 12,7 cm a jejich váha přesáhla 140 g.

 

      Lissachatina albopicta typu 2 se podílela na vzniku Lissachatiny albopicty albino body. Jeji typické zbarvení ulity se přeneslo na vyšlechtěného šneka. Bohužel typ 2 se pomalu vytrácí z chovu a jen obtížně ho získáme zpět.

  

  

  

Průběh vzniku albína je popsán v článku Křížení 2.: http://www.snailworld.eu/articles.php?article_id=190