Obrázek uživatele Anonym

Lissachatina zanzibarica

 

Lissachatina zanzibarica Bourguigmat, 1879

 

  

 

 

 

Zanibarica typ 2. (Kala účastnice Mistrovství v závodu šneků) 

 

  

Historická synonyma: Achatina lhotellerii (Bourguignat, 1879), Achatina usambarensis (Rolle, 1895), Achatina usambarica (v. Martens, 1897), Achatina zanzibarica var. lhotellerii (v. Martens, 1897), Achatina lhotelleriei (Paetel, 1889), Achatina sp. (Vosseler, 1906) Achatina zanzibarica var. naegelei (CR Boettger, 1913), Achatina kilimae var. rollei (CR Boettger, 1913), Achatina zanzibarica lhotellerii (Loveridge, 1928), Achatina madaziniana (Clench a Archer, 1930), Leptocala ( Leptocallista?) zanzibarensis "Bourguignat" (Coen, 1945), Je to poměrně dost synonym, protože se od sebe odlišují zanzibarky podle místa nálezu, kde vlastně tvoří společenstva.

  

 Výskyt: 

 

 Domovina je na ostrově Zanzibaru, nálezy jsou i z Keni, Tanganiky, nalezana byla i v  Namibii, v Malawi. Místa nálezu jsou od sebe vzdálené i přes celý kontinent.

   

 Vzhled:

 

        Lissachatina zanzibarica je šnek střední velikosti, uvádí se asi 8 - 13,5 cm, ale v zajetí tohoto rozměru zřejmě nedosáhne. Nejčastěji se velikost pohybuje kolem 8 - 9 cm, s tmavými a hustými pruhy  jsou vedeny v typu 1,  typ 2. 7 - 8 cm.Tento druh Lissachatin je velice variabilní  a v současná době je u nás rozdělen do tří typů, ale vyskytují se další varianty a přechody mezi nimi. Ulita je podlouhlá, v poměru k šířce delší, než jsme u Lissachatin zvyklí. Ulita  uvnitř je modrobílá, často s tmavou hranicí uvnitř, columella také modrobílá, plášť tenký až průsvitný.
      

 

      Základní barva ulity je slámově žlutá nebo hnědo-žlutá, někdy s bělavě žlutými skvrnami, po ulitě řídce probíhají různě silné a různě dlouhé hnědé čáry.  Mimo to se na ulitách vyskytují bělavé strije ( krátké bělavé jizvičky).  Apex je tmavě růžový, noha je béžovo šedá, s tmavším „úhořím" pruhem. (Mladí šneci jsou podobní albopictam a právě podle barvy nohy se od nich dají odlišit). Tento druh je variabilní ve svých tvarech, odlišnosti se pokládají za varianty. Některé varianty mají apex bělavý, mohou být i jednobarevně slámově žluté a jsou pokládány za albíny (nezaměňovat s iredalei!). V roce 2014 se narodil vrh s albinotickou ulitou (?) u rodičů s menším počtem pruhů. Tito šneci - "albino schell"  byli dáni do typu 3. Ještě v  současné době se vedou spory o tom, zda iredalei není albinotycký typ zanzibarica.

 

 Na fotografii jsou dvě Liss. zanzibarica a Liss. iredalei k porovnání, fenotypově jsou si velice podobné, zvláště u "albino schell", rozhodnout může pouze genetický rozbor:

 

 

        Lissachatina zanzibarica, šneci byli úmyslně vybráni s pruhy - typ 2, z vrhu který byl většinou bez pruhů. Ve vrhu od těchto řídce pruhovaných rodičích se objevili šnečci, kteří zcela postrádají pruhování, typ 3. Pruhování je v tomto případě recesivně založeno Pruhováním se podrobněji zabývám v článku Genetika v chovu a je stále ve výzkumu. Není mi známo, který další gen ovlivňuje naprostou ztrátu pruhování.

 

 

Nároky na prostředí

 

 

      Zanzibariky mají rády prostředí s hlubokým dostatečně  vlhkým substrátem (80 -90%), teplota postačuje  pokojová 23 - 25°C. . Při vyšších teplotách nebo při prosychání substrátu často estivují,  uzavřené bělavou tenkou epiphragmou (letní spánek, při kterém se zavíčkují).  Vyhovuje jim i vyšší terárium. Šneci jsou poměrně velmi odolní vůči přechodnému chladu i -2 st., ale mláďata takový výkyv poznamená špatným růstem a časným úhynem. Úhynem šnečků končí také jejich chov na suchém substrátu.

 

 

Chov:

  

 

     Lissachatina  zanzibarica je  jedna z mála Achatininae ovoviviparous, tzn. že jsou vejcoživorodé. Nevylíhnutá vejce jsou světle žlutá, neoplozená jakoby skleněná, elipsoidní, 9,1 mm x  6.5 mm. Snůška vypadává z obalů už v těle matky, takže se „rodí" přímo malí šnečci. Zanzibarica může  mít potomstvo i dost velké, kolem 30 - 50 šnečků na jeden vrh. Za rok to mohou být 3 - 4 vrhy, zvláště po období estivace, kdy se okamžitě spáří. Páření může trvat i více než 24 hodin. Šnečci po narození setrvávají v důlku ale již třetí den jsou dost pohybliví a shánějí se po potravě. Doporučuji šnečky vybrat a dát je do menší odchovny s vlhkým lignocelem. Právě narozený šneček je velký zhruba 0,684 cm a třídenní průměrně 0,893 cm, ulitky jsou ještě žluté. Na krmivo nejsou nároční a dokáží toho zkonzumovat dost velké množství. Nezapomínat na přisum vápníku a vlhkost.

 

 

 

 

  

 

  foto s laskavostí zapůjčeno mad snailer

 

 

 

 

 Na článku se pracuje

 

Použitá literatura:

http://achatinaclub.mypage.cz/rubriky/odchovavame-tyto-druhy/lissachatina-zanzibarica

http://www.petsnails.co.uk/species/achatina-zanzibarica.html

 Napsala: mad snailer

Doplnila: verba 22.7.2013