Obrázek uživatele Anonym

Megalobulimus oblongus

Megalobulimus oblongus

 

 

 

 

         Plži čeledi Megalobulimidae (Strophocheilidae) obývají v počtu několika desítek druhů Jižní a Střední Ameriku. Jedná se o středně velké až velké plicnaté terestrické plže, poměrně uniformního vzhledu a způsobu života. Tento rod má ve světě suchozemských plžů hned několik prvenství: např. Megalobulimus popelairianus z Brazílie je s hmotností přesahující až 1000g nejtěžším suchozemským plžem světa a s rozměry vajec 51 × 35 mm má největší vejce ze všech suchozemských plžů.
Megalobulimus oblongus haemastomus

popis druhu:

 


       Jedná se o poměrně velkého suchozemského plže. 6-8cm dlouhá ulita má u adultních jedinců 5 závitů. Je mírně vejčitého tvaru, závity ulity jsou vypouklé, poslední (nejmladší) závit ulity je nejširší. Mladé exempláře a jedinci odchovaní v lidské péči mají ulitu světle hnědou a lesklou, starší jedinci pocházející z volné přírody mají často sedřené periostrakum a ulitu matně šedobílou nebo světle béžovou. Obústí ulity adultních jedinců je silné, výrazně růžově zbarvené. Columella je taktéž růžová. Plášť je slabý, šedě nebo pískově zbarvený, nepřesahuje obústí ulity ani nohu zvířete. Noha je velmi měkká a plochá. Její zbarvení je v rámci druhu variabilní od světle krémové až po tmavě šedou s nápadným světle modrým síťováním. Na hlavě jsou dva páry tentaklí, 1 pár na temeni nese oči, druhý nad ústním otvorem slouží hmatu. V porovnání např. s rody Helix nebo Achatina má rod Megalobulimus tentakle velmi krátké a slabé. Ústní otvor se nalézá na spodu hlavy. Je kryt nápadně zvětšenými, silně protaženými pysky, majícími ve spodní části jakési prstovité výběžky. Tyto prodloužené pysky jsou velmi pohyblivé.

 

rozšíření a biotop:
 

       Tropická a subtropická část Jižní Ameriky (Uruguay, Brazílie) introdukován také na malých Antilách (Barbados, Martinik, Jamajka) V Argentině se tento druh nevyskytuje, ale žije zde několik příbuzných velmi podobných druhů, jako např. Megalobulimus lorentzianus, Megalobulimus musculus, Megalobulimus sanctipauli eyerdami. Obývá zpravidla tropické a subtropické suché lesy Mata Atlantica, porostlé křovím a nižšími listnatými stromy, ale místy se nevyhýbá ani kulturní krajině, kde je považován za škůdc

 

 

Podnebí: Aragarças, Goiás, Brazílie

Zdroj: http://cs.allmetsat.com

 

 

 

 

  

Způsob života a rozmnožování:

 

        Terestrický druh s noční aktivitou, aktivní v období dešťů. Dny a období sucha přečkává zahrabán hluboko v zemi. V průběhu roku má dvě největší období aktivity: první je na podzim v únoru - dubnu, kdy dochází k postupným poklesům teplot a nastává kratší období dešťů končící nástupem zimy a výrazným poklesem teplot. Teploty v zimním období (květen, červen, červenec) zde klesají v noci k 6-10°C a 18-25°C přes den. V této době se zde dešťové srážky vyskytují jenom v menším množství. Druhé větší období aktivity začíná zjara - v září opět příchodem dešťů a také vzrůstem teplot. Koncem září a v říjnu nastává hlavní období páření. Plži se ale obvykle v menší míře páří i v únoru - dubnu.

  

    

       Tito plži jsou hermafroditi. Jedinci při kopulaci zaujímají souběžnou pozici "bok po boku", popř. jeden jedinec sedí na ulitě druhého. Kladení vajec nastává podle okolních podmínek závislých na vlhkosti. Pokud prší, tak plži kladou vejce 4- 6 týdnů po páření. V sušší části roku se může jednat až o měsíce, kdy plži vykladou teprve po dalším dešti. Snůška obsahuje v průměru 2-6 vajec, ale běžný počet je 2-3. Vejce jsou nápadně velká, rozměrů 25x15mm s pevnou vápenitou šedě zbarvenou, lehce průsvitnou skořápkou. Její barva se v průběhu inkubace mění, vyvíjející se vejce bělají. Délka inkubace závisí na okolních podmínkách a období, kdy byla snesena. Pokud přetrvává období dešťů, mohou se mláďata vylíhnout během jednoho měsíce. K tomu dochází obvykle u podzimních snůšek, kdy je období dešťů delší. Pokud ustanou deště a biotop vyschne, vejce se nevyvíjejí a setrvávají v klidovém stavu až do dalšího silnějšího období dešťů. To může trvat mnoho měsíců, někdy i více než rok. Takto se obvykle chovají vejce nakladená zjara. Vylíhlá mláďata jsou podobná dospělcům. V lidské péči poměrně rychle rostou. V přírodě pohlavně dospívají zřejmě až v průběhu několika let.

Délka života:

 

       Tento druh je, vzhledem k poměrně pomalé reprodukci velmi dlouhověký, délka života jedince může být i více jak jedno desetiletí. Přirozenými predátory tohoto druhu jsou někteří plazi, hlodavci, šelmy a draví ptáci. U populací vyskytujících se synantropně také lidé. Tento druh je považován za chutný, proto jej někteří lidé konzumují, naopak v kulturních oblastech je považován za škůdce a huben.

Chov v lidské péči:

 

     Ačkoliv se jedná o velice atraktivní, poměrně snadno chovatelný druh nepříliš náročný na péči ani podmínky, v lidské péči se přesto vyskytuje v mnohem menší míře než např. oblíbené Achatiny. Důvodem je zřejmě jednak horší dostupnost ze zemí původu, protože se vesměs jedná o oblasti, odkud je zakázán export zvířat. Navíc se plži v lidské péči poměrně neochotně rozmnožují kvůli nenapodobování přirozených cyklů, vývoj jejich vajec je velmi dlouhý a plži pohlavně dospívají až po několika letech.

Ubikace a její vybavení:

 

       K chovu postačuje přiměřeně velký perforovaný plastbox nebo terárium. Tento druh není příliš aktivní ani pohyblivý, proto pro skupinu 3 plžů je dostačující velikost ubikace 40x30x20cm. Nezbytně nutná je velmi vysoká vrstva substrátu, ideálně až do 3/4 výšky ubikace. Jako substrát se osvědčila směs lesní hrabanky z listnatého lesa a písku nebo drceného dolomitu. Lze je chovat také na lignocelu, ale plži jsou na něm mnohem méně spokojení než na přirozeném substrátu. Napájecí misky nejsou nutné, plži přijímají většinu vody z rosení ubikace a příjmu šťavnaté potravy. Taktéž není nutné nádrž vybavovat úkryty ani předměty na lezení, protože plži se raději zahrabávají do hlubokého substrátu než pod úkryty a nejsou příliš aktivní.

Teplota:

 

     V podzimním a zimním období (říjen-duben, tou dobou je v jejich domovině jaro a léto, jedná se o opačnou polokouli) je vhodné teplotu udržovat přes den na 24-28°C, s nočními poklesy na 18-22°C a vyšší vlhkost substrátu. Vzdušná vlhkost by měla touto dobou být okolo 80% s nárůstem ve večerních a nočních hodinách. Vhodné je bohaté večerní porosení ubikace a dostatečná nabídka potravy. Na konci dubna je vhodné snížit teplotu na 18-20°C přes den a 10-12°C v noci, naprosto vynechat rosení, krmení a nechat ubikaci proschnout. Plže touto dobou pokud možno nerušíme.

 

Krmení:

 

      Vzhledem k tomu, že tito plži pocházejí ze suchého lesa, tak v potravě preferují převážně křehké dužnaté listy rostlin a podzemní hlízy, ovoce přijímají jenom ve velmi malé míře a spíše z hladu. V přirozeném prostředí s ním totiž po většinu roku nepřijdou do styku. V lidské péči dobře přijímají salát, pampelišku, žabinec, jitrocel, lebedu, listy z kedlubny a ředkviček atd. Ale přijímají také na tenké plátky nakrájenou mrkev, kedlubnu, batáty a rané brambory. Důležitý je zdroj vápníku, např. volně přístupná sépiová kost.

Rozmnožování:

       K navození chuti k rozmnožování je obvykle nutné plže stimulovat střídáním teplého a vlhkého období bohatého na potravu a suchého a studeného období klidu. Proto přes jaro - léto necháme plže v suchu a chladnu. Na podzim jim zvýšíme teplotu a vlhkost, ubikaci bohatě rosíme. Plži začnou aktivovat a během několik dnů obvykle dojde k páření. 

    

 

 

 

       Ke snůšce dochází po 4 -6 týdnech. Plži vejce zahrabávají obvykle až na dno ubikace. Nakladená vejce raději odebereme z chovné nádrže, protože hrozí jejich poškození ryjícími dospělými plži. Umístíme je do inkubační nádoby s vlhkým substrátem stejného složení, jako je v nádrži dospělců. Pokud se do 40dnů nevylíhnou, necháme substrát proschnout a udržujeme jej jenom velmi mírně vlhký, aby nedošlo k vyschnutí vajec. Nádobu s vejci na několik měsíců uložíme do tmy a chladna okolo 17°C. Po několika měsících zvýšíme teplotu na 22°C a výrazně zvlhčíme substrát. Část vajec to obvykle aktivuje, začnou se vyvíjet a obvykle po 1-2 měsících se z nich vlíhnou 2,5-3cm velká mláďata. Zbytek nevylíhnutých vajec opět necháme proschnout a navlhčení opakujeme až opět po několika měsících. Mláďata chováme stejným způsobem jako dospělé plže. Při vhodné péči poměrně rychle rostou.

Další druhy rodu Megalobulimus:

Megalobulimus elongatus / Brazílie. Stát Rio Grande do Sul. Serra Gauch Garibaldi. .

Megalobulimus garbeanus / Brazílie. Stát Rio de Janeiro. V deštných pralesích

Megalobulimus grandis / Brazílie. Stát Rio de Janeiro. Serra de Macae.

Megalobulimus oblongus haemastomus / Brazílie. Santa Catarina Laguna. Uruguay / Rivera

Megalobulimus oblongus lorentzianus / Argentina. Provincie Santiago del Estero. Pinto. V suchém tropickém lese po deštích

Megalobulimus oosomus cf./ Brazílie. Stát Esperito Santo. Pedro Canario. V deštných pralesích

Megalobulimus ovatus / Brazílie. ES. Guarapari. Tres Ilhas. Stát Rio de Janeiro. oblast Cabo Frio. Friburgo. Serra dos Orgaos. V primárním deštném lese

Megalobulimus pergranulatus / Brazílie. Stát Sao Paulo. S Iguape. Na banánové plantáži po dešti

Megalobulimus pigmaeus / Brazílie. Stát Sao Paulo. S. Diadema. Pod listím v primárním deštném lese.

Megalobulimus sanctipauli / Argentina. provincie Misiones. Obera.

Megalobulimus sanctipauli eyerdami / Argentina. provincie Salta. Palomitas. Pod keři v 950 n.m

Megalobulimus separabilis / Peru. Huanaco. Tomayquichua . Junin. Ve vlhkých lesních plochách

Megalobulimus granulosus paranaguensis / Brazílie. Stát Parana. Serra da Graciosa. Morretes. V deštných pralesích po dešti

Megalobulimus gummatus / Brazílie. Stát Sao Paulo. S Iguape. Na banánových plantážích po dešti. Ve vlhkých lesích na jihovýchodě Brazílie

Megalobulimus intertextus cf. / Brazílie. Stát Para. Vigia. Pod vegetací deštného pralesa.

Megalobulimus lorentzianus / Argentina. Salta. Pod keři okolo 950 m.n.m. výšky

Megalobulimus Mauricius / Brazílie. Stát Rio de Janeiro. Friburgo. Serra dos Orgaos. V primárním deštném pralese.

Megalobulimus musculus / Argentina. Provincie Missiones. Pod spadaným listím na Forest Hill


Zdroj: článek s laskavým svolením zapůjčila Samyasa

Zdroj: http://cs.allmetsat.com

Fotografie zapůjčila s laskavostí Samyasa

5.10.2013 upravila verba