Obrázek uživatele Anonym

Archachatina papyracea

   

Archachatina papyracea papyracea Pfeiffer, 1845

 

Zařazení:

Říše: Animalia – živočichové

Kmen: Mollusca – měkkýši

Třída: Gastropoda – plži

Podtřída: Pulmonata – plicnatí

Řád: Stylommatophora – stopkoocí

Čeleď: Achatinidae

Rod: Archachatina - Calachatina

Druh: Archachatina papyracea Pfeiffer, 1845

 

Původ

  

       Tato poměrně malá, ale krásně vybarvená Archachatina, chovaná u nás, pochází z Lagosu v Nigérii, konkrétně pochází z okolí řeky Niger v Nigérii, odkud byla před několika lety dovezena. do Evropy (asi rok 2005). Byla  dovážena pod názvem jako Archachatina sp. Lagos. K nám se dostala až v roce 2009. V určení papyracea papyracea bylo trochu zmatků, ještě v nedávné době byla mylně uváděna za další Archachatinu adelinae, nebo obráceně. (Archachatina papyracea adelinae). Viz příloha: článek od Andrease Leiße.     

    

 Vzhled

        

       Ulita je protáhlá dlouhá asi 6 – 8 cm, nejčastěji v prvním roce života 6,8 - 7,1 cm. Váha šneka v dospělosti se pohybuje nejčastěji v rozmezí 35 - 55 g. Zbarvení je nejprve světle hnědé s tmavším žíháním, další závity jsou již výrazně barevně žíhané, kdy se střídají různé odstíny žluté s tmavohnědými, někdy je odstín hnědé až do zelena. Noha je šedohnědá, světlejší po stranách, hlava a tykadla jsou šedé. Columella je fialovo růžová, ale velice málo se objevují šneci s columellou bělavou, namodralou: na fotografii jsou zastupci s bílou columelou, velikost těchto šnečků se pohybuje průměrně 6,5 cm a jejich váha je do 40g.

Byla změřena  průměrná rychlost papyacea: 0,0247 km/ hodinu.

 

      Zhruba v roce 2O14 se k nám dostala další Archachatina se zajimavě zbarvenou ulitou. Bývá uváděna pod názvy: Archachatina sp. Lagos Nigeria B albino shell, Archachatina papyracea yellou schell. Je prakticky velikostně totožná s papyraceou, ale její ulita postrádá veškeré žíhání, pouze okolo obústí je tenký tmavší proužek. Cplummella má zbarvení bílé. Ulita je žlutá se slabě zbarveným apexem do růžova. Mladí šnečci mají  světle zelenavě mramorovanou ulitku od prosvítajících vnitřností. Bohužel zatím není známá genetická příbuznost s papyraceou.

 

  

 Chov

 

          Papyracea jsem chovala v teráriích určených vždy pro dva šneky. Po celou dobu odchovu a chovu probíhal jejch výzkum. 33 párů bylo zapůjčeno p. Mgr. Tomášem Protivou PhD. a to již roce 2009, výzkum stále pokračuje. V současné době (2014) probíhá u jedinců s bílou columellou a se světlejší ulitou.

  

        šneci s bílou a růžovou columellou

 

      Papyracea je velice hrabavý šnek a proto vyžaduje vysokou vrstvu vlhkého lignocelu. Dokáže v teráriu udělat doslova oraniště. Je proto zbytečné osazovat terárium rostlinami. Stačí ale dát mělkou misku s vodou někam do rohu v blízkosti dvířek (pokud jsou) Papyracea se ve vodě často vyvalují.  Teplota stačí pokojová 24 - 25°C, ale šneci snesou i taplotu vyšší, pokud je vlhkost až 95% a vysoká vrstva lignocelu na zahrabání.

 

    

 

 

        Šnek dospívá ve stáří zhruba od 7. měsíce, kdy ulita v tomto stáří je dlouhá asi 6,5 cm a šnek váží průměrně 38,7 g. První snůšky nebývají úspěšné. Snůška prvních, poměrně velkých vajec (1,118 x 0,846 cm), se pohybuje v rozmezí 6 - 16, nejčastější počet je kolem 10 - 12. Hmotnost snůšky se pohybuje průměrně: 4,136 g a váha vejce je 0,022g. S přibývajícím stářím se vejce o něco zvětšují, ale na konci celkové snůšky, která se pohybuje kolem 220 vajec, se vyskytuje již větší množství malých od 0,6 – 0,9 cm. Malý počet vajec od 5ti níže byl zaznamenán až na konci celkové snůšky. Rekordní snůška je zatím 22 vajec.

                                                                                   Průměrná snůška: šnek číslo 1 z terária číslo 8, 12 vajec průměrná velikost: 1,039 x 0,825 cm

      Šnek je schopen pářit se za 24 hodin po snůšce, páření trvá kolem dvou až tří hodin, páření probíhá dost často, ale některé páry se nepodařilo spářit, ani při výměně partnera, nebo ve společném chovu, kde si šneci sami mohli vybrat svého partnera. Z 66. šneků se jich 10 ve vytvořeném páru nikdy nespářilo a ve společném teráriu alespoň 2 pak snesli vejce, z kterých se nic vevylíhlo.


Páření šneků z terária číslo 1/2: šneci 3 a 4 druhý den po snůšce

 

Odchov

  

      Snůšku z lignocelu vybereme, můžeme opláchnout vodou (27°C), dáme do líhně s čistým vlhkým lignocelem. Podle teploty v lignocelu cca 25°C se šnečci líhnou zhruba za 28 – 31 dní. Čerstvě vylíhnutý šneček je jen o něco málo menší než vejce, zatím je jeho průměrná velikost 0,949 cm a tráví zbytky výživného obsahu vejce, zdrojem vápníku mu slouží skořápka. Průměrně za 2,5 dne vylézá z podestýlky a shání se po šťavnatém krmení, to už zhruba měří 1,099 cm. 4. den se už krmí na zelém krmivu, vyhledává hlavně listy salátů a nepohrdne ani šťavnatou mrkví. Jeho velikost touto dobou je kolem 1,253 cm

 

Dále se sleduje: vývoj šnečků měřením a vážením, které probíjí pravidelně každý týden, vývoj chuti a spotřeba krmiva 

  Vývoj šnečků:

stáří           velikost ulity:    váha šneka:

1. měsíc       1,664 cm         nezváženo

68. den        2,857 cm            3,57 g

89. den        3,987 cm            8,14 g

125. den      5,557 cm           20,28 g

160. den      6,414 cm           32,57 g

181. den      6,678 cm           34,43 g
  
První vejce (0,98 x 0,69) bylo sneseno u šneka číslo 2 z terária s evidenčním číslem 9/1, ve stáří 178. dne a velikosti ulity šneka 6,3 a váhy 36g

 

Příklad dalšího pozorování:

 

První už nomální snůšku snesl šnek z boxu 8/2 s číslem 3 a to 5.7.2011 v počtu 9. vajec. Každá snůška byla fotografována a změřena.

Šnek před snůškou vážil 38 g, ulita byla dlouhá 7,0 cm a po snůšce 9.vajec klesla hmotnost šneka na 36 g. Původní hmotnost, ale rychle dohnal zvýšenou spotřebou krmiva a vody.13.7.2011 již vážil 39g a jeho ulita měřila rovněž 7,0 cm.

V době snůšek byl již růst šneků velice pomalý, míry stejného šneka:

12.10.2011 měřil 7,036 cm,

7.1.2012 vážil 38 g a ulita měřila 7,129 cm

 

Takovým to způsobem je zaznamenána celá životní pouť každého šneka: je znám individuální vývoj, jednotlivé snůšky vajec, velikost vajec, celkový počet vajec, které papyracea je schopná snést za život...

Papyracea se může dožít 5ti i více let, ale při intenzivní snůšce 3 - 4  roky 


část evidence

  

Krmení

 

      Spotřeba krmiva je zpočátku malá, ale s blížící se dobou pohlavního dospívání, se spotřeba různého krmení zvýší, v období snůšky, se spotřeba krmiva opět o něco sníží, ale potřebuje i více vody a minerálních látek.  Je rovněž patrný vývoj chuťových buněk. Malý šneček dává přednost lehce stravitelnému krmení s menším obsahem cukru. Od třetího měsíce stáří si šneci v krmení už nevybírali, ale nejoblíbenější byly listové saláty, okurka, cuketa, batát, mrkev, jablko, hruška, meloun, lilek....

  

Výzkum stále pokračuje:


  První snůšky těchto šneků, byly dne: 20.7.2013

Protože je každý šnek individuálně sledovaný, má proto i Potvrzení o původu

Článek je připraven podle osobních zkušeností s poskytnutím vlastních fotografií, na článek navazuje příloha: Archachatina papyrace 1.
 Vložila verba dne 24.7.2013