Obrázek uživatele Anonym

01. Genetika - Buňka

Co je to genetika?

 

     Genetika je součástí biologických vědeckých oborů. Zabývá se přenášením znaků z rodičů na potomstvo a zároveň sleduje i jejich odlišnosti. Vědecky řečeno, zabývá se dědičností a proměnlivostí.

 

     A dost frází, pokusím se co nejsrozumitelněji, třeba i humorem provést tímto oborem a to jen opravdu velice stručně. Co je to vlastně ta dědičnost? Dědit lze všelicos, třeba chatu, nebo jachtu, či jiné hmotné statky, ale dědit lze třeba zbarvení očí, délku nosu, velikost ulity, zbarvení nohy... A ta proměnlivost?  Potomstvo se odlišuje od svých rodičů, tím že dojde ke kombinací zděděných vloh.

 

    V současné době se vědecké kolektivy v přírodovědných fakultách zabývají i plži a podle genetických odlišností zařazují jednotlivé druhy, podruhy do správných rodů a jistě se dočkáme dalšího přeřazování. Nejpravděpodobněji  dojde k dalšímu rozdělení u rodu Lissachatina. Každý si určitě vzpomene na tápání mezi  Achatina x Lissachatina.

 

 

 

      I v chovu šneků dochází ke šlechtění, vyšlechtěna byla například Lissachatina fulica hamilei albino body a to s  bíle zbarvenou nohou, byla  určena  pro výživu vojáků za 2. světové války. Ovšem tento snímek, který je nad textem,  nepatří fulice, ale je  z  novošlechtění u Lissachatina Albopicta albino body. Ale teď již začneme od základů a to od samotné buňky.

 

 Buňka

 

     Buňka je základní stavební jednotkou organismů. Všechny buňky mají velmi podobné složení, ale i strukturu. Mají také schopnost se dělit a to je vlastně princip dědičnosti. A proč? Každá buňka má schopnost předávat, při svém dělení, vlohy pro určité vlastnosti dceřiným buňkám.

 

obr

 

http://www.studiumbiochemie.cz/bunka3.html 

 

Dělení buňky:

 

     Živočišná buňka má mikroskopickou velikost, obsahuje jemnější struktury, čili organely, které jsou v cytoplazmě buňky (jsou to vlastně orgány buňky). Cytoplazma je bezbarvá stejnorodá látka, tvořená převážně globulárními molekulami bílkovin, má vizkózní charakter - připomíná gel. Nejnápadnější buněčnou strukturou je jádro, které je zpravidla kulovité, oválné, či laločnaté.

 

    V období, kdy se buňka nedělí je jádro tvořeno: jadernou membránou, karyolymfou, chromozómy a jadérkem. Nejdůležitější součástí jádra jsou chromozómy. V chromozómech je vlastně všechna DNA jádra. Co je to ta DNA? Je to jedna z nukleových  kyselin - s dlouhým jménem: dozoxyribonukleová, do které struktury je zakódovaná genetická informace, její zkratka je z angilckého názvu: desoxyribonucleic acid. Jen pro úplnost druhá důležitá kyselina je ribonukleová - RNA, která zodpovídá za realizaci.

 

    Jak takový chromozóm vůbec vypadá? Jsou to vláknité útvary, které v období klidu jádra jsou navzájem propletené a pod mikroskopem nejsou zřetelné.

 

A kdy jsou vidět? Buňka se začne dělit tento proces se nazývá mitóza, v jádře dochází k párování chromozómů, jejich zkracování. Stávají se zřetelnými. K pólům buňky se stěhují tzv. centrioly. Jaderná blána se rozpadne. Chromozómy se soustřeďují uprostřed buňky, dvojice se od sebe oddálí a pomocí dělícího vlákna, které vysílají centrioly (v podobě dělícího vřetánka) jsou přitahovány k pólům buňky, jako na nějaké gumičce. Dělící vlákna se rozpadnou a znovu se kolem chromozómů vytvoří jádro. Pak se na povrchu buňky objeví brázda, které se dále prohlubuje, až se nakonec obě poloviny buňky od sebe oddálí. Mitózu, její hodně složitý děj jsem notně pokrátila. Tímto způsobem vznikají tělní buňky.

    

    

      U pohlavních buněk se tento děj ještě komplikuje, kdy z jedné buňky vzniknou rovnou čtyři a ne dvě. Tento děj se nazývá meióza. Vznikají tak buňky s polovičním počtem chromozómů, dalším vývojem z nich vznikají pak spermie a vajíčka. Proč s polovičním počtem? Vajíčko je oplodněno jednou spermií. Splynutím vajíčka a spermie vznikne zygota. A ta už má chromozómy od matky a od otce, má tzv. sudý počet. Dochází ke genetickým kombinací.

 

Píšu tady o počtu chromozómů. Kolik jich vlastně je?.Musí jich být vždy sudý (diploidní) počet. Uvedu příklady:

 

člověk 46

kůň 66

skot 60

ovce 54

prase 40

kočka 38

pes 78

krysa 42

štika 18                            A kolik chromozómů má šnek? To se dozvíte v dalším pokračování a to v lekci č.2

kapr 104

komár 6

 

Použitá literatura:

Nečas,O. a kol.: Obecná biologie,Praha 1972.

Nečásek,J.: Obecná genetika, Praha1979

Group: 
Science