Obrázek uživatele Anonym

11/ Hlístice

Hlístice

Vzhledem k tomu, že problém hlístic u šneků Achatina je poslední dobou velmi často diskutovaným problémem. Rozhodla jsem se proto v tomto článku shrnout toto téma. Zaměřím se především na projevy hlístic, jak šnekům pomoci, jak se vyvarovat nakažení jiných šneků a typické znaky nakažených šneků.

Něco málo o hlísticích

Hlístice neboli Nematoda patří mezi kmen mnohobuněčných protostomních organismů. Tvoří jednu z nejpočetnějších a také nejrozšířenějších skupin živočichů. Zatím je známo asi 20 tišíc druhů hlístic, které parazitují na obratlovcích, ale také existují hlístice, které parazitují na bezobratlých živočiších a také na rostlinách, případně žijí volným způsobem. Tělo hlístice je válcovité (hádkovité), ke koncům se ztenčuje. Tělo je velmi pohyblivé a pružné ale přesto většinou pevné. Jejich povrchová kutikula je vypnuta mízními tekutinami. Hlístice mají tělo přizpůsobené parazitování, mají kutikulární zuby, jimiž snadno narušují tkáně napadeného jedince neboli Hostitele.

Vajíčka hlístic jsou lehká a díky silnému obalu navíc dobře chráněna před nepříznivými podmínkami, jako jsou například chemikálie, výkyvy teplot, sucho a vlhkost. Sameček hlístice bývá menší než samička.

Mezi zástupce hlístic patří například: roup dětský, škrkavka dětská, svalovec stočený, vlasovec mízní, vlasovec oční, háďátko řepné a pšeničné, a hlístice, které napadají bezobratlé živočichy.

Odkud se mohou hlístice vzít?

Hlístice se mohou nacházet v zemině, kterou dáváme šnekům jako podklad. Tyto hlístice bývají neškodné, ale mohou se zde objevit i takové, které šnekům škodí. Hlístice můžeme zaměnit s larvami smutnic, jejichž posledním vývojovým stádiem jsou malé mušky, které kladou do vlhkého substrátu vajíčka, za kterých se vylíhnou malí červíčci. Tito červy jsou škodlivé především hlavně pro vajíčka šneků a mladé jedince.

Velkým problémem jsou šneci z dovozu. Často bývají nakaženi hlísticemi. Dopátrala jsem se dvou variant hlístic, které se u těchto šneků objevují. Buď to jsou mikroskopické (zhruba 0,5mm) velké, těžko zpozorovatelné hlístice, které se vyskytují nejčastěji. Potom jsou zde hlístice, které jsou už větší (více jak 1mm) a jsou snadno viditelné okem. Oba druhy hlístic jsou ale velmi škodlivé.

Dále je zde možnost nakažení šneků od venkovních divoce žijících jedinců, například pásovek, zahradních šneků, slimáků. Také se mezi zahrádkáři vytváří trend, likvidovat šneky a slimáky tzv. parazitickými hlísticemi, patří mezi ně například Phasmarhabditis hemaphrodita. Tyto hlístice zabijí šneka nebo slimáka během několika dní. Teoreticky se může stát, že šnek nakažený těmito hlísticemi, které jsou pro člověka neškodné, přelezou například přes salát, který si poté utrhneme ze zahrádky a dáme šnekům. Takto by se teoreticky mohl šnek v chovu nakazit, ale tuto teorii nemám ověřenou.

Jak poznat šneka nakaženého hlísticemi?

Ze začátku, kdy se šnek nakazí, se na něm parazitování nijak zvlášť neprojeví. Dobře se dá nákaza poznat u mladých jedinců. Ti většinou přestávají růst, nebo rostou velmi pomalu. Nárůst šneka je hrbolatý, a po nakažení bývá velmi křehký, snadno se láme. Typickým znakem je také zduřelá hřbetní část. Šneci mají tendenci si okusovat a velmi často jakoby „čistit ulitu“ jak zvenku tak vně. Okusování ulity se může objevit u šneků, kteří mají nedostatek vápníku, nebo špatné podmínky.

Dělala jsem ovšem pokus na druzích achatina fulica a limicolaria flammea, kdy jsem šnekům delší dobu nepředložila žádný zdroj vápníku, měli pouze klasickou stravu. Ani u jednoho druhu nedošlo k okusování ulity. Naopak všichni šneci, které jsem měla nakažené hlísticemi, si ulitu okusovali.

Mezi další znaky patří žlutý sliz. Ten se objevuje většinou po delší době napadení hlísticemi. V pokročilém stádiu napadení začíná šnek ztrácet na hmotnosti, zatahuje se do ulity, je málo aktivní a problematicky přijímá potravu. Šneci, kteří dojdou do tohoto stádia, většinou umírají. Je ale také možné, pokud má šnek velmi dobré podmínky, že se na něm hlístice nijak zvlášť neprojeví.

Tito jedinci jsou schopni normálního života a dokonce i pozdějšího rozmnožování. Pokud se ovšem šnek nakazí hlísticemi, většinou zpravidla po nějaké době umře. Mrtvého šneka většinou naleznete otvorem nahoru, do kterého při nahlédnutí je vidět hnědá, silně zapáchající tekutina. Pokud dáte tuto tekutinu pod mikroskop, uvidíte tam různá vývojová stádia hlístic. Možno je zahlédnout i parazity plochého válečkovitého tvaru a také parazity ze substrátu, které přilákal pach tlejícího masa.

Hlístice můžeme zpozorovat, pokud máme dobrý zrak i pouhým okem. Buď dáme šneka na světlo a pozorujeme okolí dýchacího otvoru, kde musí být ale čerstvý sliz a dáváme pozor, jestli se tam náhodou něco nemrská. Další způsobem je, že si vezmeme malé sklíčko, nebo celofán, na něj umístíme sliz, který jsme získali vytřením okolí a uvnitř dýchacího otvoru. Sklíčko dáme proti světlu nebo proti lampičce a sledujeme, zdali se ve slizu něco nehýbe. Další možností je použití mikroskopu.

Zduřelý hřbet u achatiny Reticulaty.
Špatný růst ulity.
Mrtvá achatina Albopicta, vytéká z ní žlutohnědá hustá tekutina.
Špatný růst ulity.
Špatný růst ulity, rýha vytvořená vlivem hlístic.

Jak pomoc šnekům zasaženým hlísticemi?

Pokud je šnek nakažený hlísticemi, není nutné ho hned odepisovat. Mám šneky, kteří s nimi normálně žijí a dokonce se rozmnožují. U šneků, kteří mají hlístice a nakladou snůšku, je nutné (pokud chceme nechat vajíčka vylíhnout), vyjmout snůšku z terária hned po nakladení vajíček. Vajíčka následně omýt vlažnou vodou, dát na nějaký hadřík a nechat oschnout. Poté je dát do líhně, ve které máme čistý v mikrovlnce propečený lignocel. Takto zabráníme přenosu hlístic na malé šnečky a můžeme mít kvalitní jedince.
Velmi se osvědčily slabé česnekové vývary, ve kterých po vychladnutí šnečka vykoupeme. Také je dobré vatovou tyčinkou namočenou ve vývaru trochu vytřít šnečkům dýchací otvor, kde se hlístice drží nejvíce. Další z možností je namočit do česnekového vývaru přímo potravu pro šneky.

Je možné taktéž dávat šnekům listy ořešáku. Ovšem ne každý má k tomuto stromu přístup. Ovšem látky obsažené v těchto listech působí mírně antisepticky a navíc mají i odčervovací účinek.

Jako další možnost je použít přímo nějaké odčervovací tabletky. Dávkování je ovšem poněkud obtížné vzhledem k velikosti šneků.

Máme-li doma šneka s hlísticemi, je dobré dát ho do plastové nádoby, na jejíž dno dáme papírové utěrky, případně kapesníčky, které nemokříme a necháme suché, případně se utěrky dávat nemusí. Hlístice na vzduchu umírají, jelikož žijí ve vlhku, proto je dobré udržovat nějakou dobu šneka v suchu. Nasadíme dietu, pár dní šneka nekrmíme, necháme mu jen přístup k sépiové kosti. Po několika dnech mu na okurku rozdrtíme odčervovací tabletku a trošku prohňácáme, aby se prášek ve šťávě z okurky rozpustil. Poté podáme okurku šnekovi. Měl by být hladový a sníst jej. Okurky dáváme jen malý kousek, abychom si byli jisti, že šnek sní okurku i s odčervovacím prostředkem celou. Možností u větších šneků je podat jim kousek tabletky přímo do úst a zastrčit dovnitř. Proces odčervování je nutné provést několikrát za sebou, podle návodu u tabletek. Pak ještě nějakou dobu udržujeme šneka v suchu. Počet hlístic se tak sníží a odčervovací prostředek má díky tomu lepší účinek. Po nějaké době se musí odčervení zopakovat, jelikož odčervovák zničí pouze larvy nikoli vajíčka.

Můžeme také šneka občas vykoupat v heřmánkové koupeli, která podpoří imunitu šneka.

Jak se vyvarovat nákazy?

Před koupí, pokud je to možné, šneka pořádně prohlédnout, pokud není aktivní, je hluboko zatažený v ulitě, je hubený (jakoby scvrklý), případně jsou na jeho ulitě vidět stopy špatného růstu, tak šneka rozhodně nekupovat.

Pokud nemáte možnost se na šneka podívat, požádejte chovatele alespoň o fotografie nabízených jedinců, které si chcete koupit. Vliv hlístic je většinou vidět především na růstu ulity, pokud je ulita špatně rostlá a hrbolatá není vhodné šneka kupovat.

Další důležitou věcí je chovat druhy odděleně a po méně kusech. Tak se zabrání hromadnému nakažení. Také je dobré nechat nového šneka týden mimo ostatní šneky a pozorovat jak žere, jestli se mu tvoří růstový proužek a jestli je všechno v pořádku. Chování šneků po mnoha kusech a navíc různých druhů, může být pro chovatele tvrdým nárazem. V tomto případě se většinou nakazí všichni šneci v ubikaci a postupně umírají.

Zpracovala Alethea

Za toto zpracovaní nebere web žádnou zodpovědnost.

Bohužel se fotografie nedochovaly.