Obrázek uživatele Anonym

Platymma tweediei-Hemiplecta sp. Fire

Platymma tweediei ("Hemiplecta sp. Fire")

 

 Samyasa nám poskytla ke zveřejnění na našem webu článek o tomto v zajetí vzácném druhu. Uvnitř článku naleznete informace zpracovány vyčerpávajícím způsobem.
Čeleď Ariophantidae, podčeleď Ariophantinae, rod Hemiplecta, druh Platymna tweediei (endemit).

       Tento nádherný, velmi pestrý a dekoratovní exotický plž, známý zejména pod obchodním názvem jako Hemiplecta sp. "Fire" je občas dovážen s importy zvířat z Malajsie. Bohužel ale v lidské péči většinou delší dobu nepřežívá, obvykle kvůli chybným podmínkám chovu a nevyhovující péči, které jsou způsobeny zřejmě zejména naprostým nedostatkem informací o tomto druhu živočicha.
 


Popis druhu

 

      Jedná se o poměrně velkého suchozemského plže. Tenkostěnná ulita je kruhového tvaru, u dospělých jedinců může mít průměr až 9cm. Její barva je uhlově černá, s hladkým lesklým povrchem, na kterém jsou patrné pouze mírné kroužky způsobené jejím růstem. Plášť má velmi silný, masivní okraj sytě červené barvy přesahující vstup do ulity a zasahující až na nohu. Jeho okraj není rovný a vybíhají z něho většinou 2 dlouhé pohyblivé červovité výčnělky, které se u aktivujícího plže pohybují po okraji ulity. Jejich význam není znám. Tělo je svrchu uhlově černé, taktéž hlava. Uprostřed nohy na její straně, v místě pod ulitou je bílá skvrna s tmavým síťováním, na bocích nohy přibližně od poloviny její části černá barva přechází v ohnivě rudou s výrazným černým síťováním. Spodní část nohy je oranžová. Hlava má typické uspořádání jako u většiny druhů suchozemských terestrických plžů, je zde jeden pár tykadel a jeden pár makadel, na spodní straně hlavy je kruhový ústní otvor krytý pysky. Tělo a plášť jsou velmi měkké. Zajímavostí tohoto druhu je umístění análního otvoru, který neleží pod ulitou vedle otvoru dýchacího, jako je tomu u většiny suchozemských plžů, ale na konci "ocasu" na svrchní straně nohy.

 

Areál rozšíření a biotop

 

   Jedná se o endemický horský druh plže pocházející z Cameron Highlands v Malajsii. Obývá horské deštné a mlžné lesy s velkým množstvím potoků a praměnišť. Dle dostupných informací, taktéž na základě informací od přátel, kteří do této oblasti jezdí rybařit, se jedná o oblast s poměrně drsným klimatem, kde často prší a takřka neustále fouká studený vítr. Teplota zde ani v nejteplejší části roku příliš nestoupá nad 25°C, max. denní teploty v létě byly zaznamenány na 27°C. V noci dochází k výrazným poklesům teploty, v létě to je na 16-18°C, v zimě i k 10°C.

 

Způsob života

 

       Jedná se o terestrický druh žijící v lesích pod stromy plodícími ovoce, kam dopadá poměrně málo světla. Jeho nápadné černočervené zbarvení je zde dokonalým maskováním. Zřejmě se jedná o saprofágní organismus, živící se zde různými organickými zbytky, jako je spadané přezrálé ovoce, tlející listí a dřevo, ale zejména trus různých druhů plodožravých živočichů, která sem chodí to ovoce konzumovat. Ve velké míře také konzumuje některé druhy hub. Na rozdíl od většiny ostatních plžů aktivuje ve dne, což je zřejmě adaptací na výrazné noční poklesy teplot v jeho domovině.

Chov v lidské péči

 

      Jak se ukázalo, navzdory tvrzením, je možné tohoto krásného plže nejen udržet v lidské péči, ale také docílit zde jeho rozmnožování. Ačkoliv je jeho chov odlišný od většiny běžně chovaných druhů terestických plžů, jako jsou např. Achatiny, Helixové atd. Jedná se o chovatelsky poměrně choulostivý a náročný druh, vhodný spíše pro zkušenějšího teraristu, rozhodně jej nelze doporučit začínajícímu chovateli nebo jako "pet". Pro přežití jedinců v lidské péči je důležité zajistit vhodné podmínky pro jejich chov, ale také hodně záleží na stavu, v jakém byla zvířata získána a jak dlouhá byla doba, již zvířata strávila u importéra nebo prodejce (tedy lidově řečeno- čím déle po importu, tím více budou zdevastovaní a je menší šance, že přežijí a úspěšně se adaptují). Faktem je, že zvířata často již bývají nabízena ve špatném zdravotním stavu. Případný zájemce by proto měl kupovat pouze zvířata, která nejsou zcela zatažená v ulitě, noha je vidět a podle jejího stavu a reakcí živočicha je tak možné alespoň částečně odhadnout jejich zdravotní stav. Zdravý plž má zářivé zbarvení, rychle reaguje na dotek na plášti, nemá ochablé tělo a má celistvý okraj nohy. Nikdy nekupujte jedince, kteří jsou zcela zatažení, na dotek ochablí, nebo pokud mají poškozeně vypadající nohu. Taková zvířata pravděpodobně i přes nejlepší péči záhy uhynou. Dále je vhodné kupovat spíše menší nedorostlá zvířata (mláďata nebo subadulty), která se snáze adaptují a pravděpodobně nebudou vyčerpána např. snůškou bezprostředně před importem apod.

Ubikace

 

 

       Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně velkého a značně aktivního plže, potřebujícího dostatek čerstvého vzduchu, je vhodné volit nádrž větších rozměrů. Jako ubikace se mi osvědčil velký, dobře perforovaný plastbox o velikosti 60x40x40cm. Větrací otvory jsou situovány jak ve víku ubikace, tak i po všech jejích stranách v horní části a z jedné strany také ve spodní části těsně nad substrátem, aby docházelo k dokonalé cirkulaci vzduchu v nádrži. Vysoká vlhkost vzduchu je zajišťována bohatým porosením v intervalu 2x denně, ráno a večer. K chovu by bylo možno použít i skleněné terárium s dostatečným, nejlépe dvojím větráním. Jako substrát se osvědčila hlubší vrstva listovky smíchaná s menším množstvím drceného dolomitu. Ačkoliv plži obvykle odpočívají na povrchu substrátu pod větví, někdy se do substrátu zahrabávají a kladou zde vajíčka, navíc větší vrstva snáze udržuje vlhkost. Plži navíc listovku v poměrně velké míře konzumují. Substrát je nutné udržovat přiměřeně vlhký. Nezbytně nutná je přítomnost misky s denně měněnou vodou, Platymmy i přes časté rosení a vysokou vlhkost hodně pijí a často do vody i celé lezou a koupou se zde. V mé ubikaci je miska zavěšena na jedné ze stěn těsně nad substrátem. Jako další vybavení jsou vhodné kusy korkové kůry, trouchnivé větve a kořeny, pod kterými plži s oblibou odpočívají nebo po nich lezou, ale zejména je s oblibou okusují.

 

Teplota

 

 

     Příliš vysoká teplota v ubikaci, spolu s nevyhovujícím krmením a péčí jsou zřejmě nejčastějšími důvody úhynu těchto plžů v lidské péči. Přes den je vhodná teplota k chovu okolo 23°C, rozhodně by neměla přesahovat 26°C - poté plži přestávají aktivovat a zahrabávají se do substrátu, a již po několika dnech mohou při vyšší teplotě uhynout. Velice důležité jsou výrazné noční poklesy teploty, stejně jako u ostatních horských druhů. Přes léto na 16-18°C, v zimě i méně.

 

Krmení

      Tito plži jsou saprofágové, tedy živočichové specializovaní na odklízení zbytků, což z nich, kupodivu, činí živočichy poměrně náročné na krmení. Největší lahůdkou je pro ně trus zvířat živících se ovocem, jako jsou kaloni nebo krysy obrovské. Dále mají velmi rádi houby, v lidské péči např. hlívu ústřičnou nebo jedlé houby lesní. Přijímají však pouze čerstvé mladé, výrazně houbově vonící kousky. Starší, nevonící houby obvykle zcela ignorují. Poměrně dobře přijímají také přezrálé sladké ovoce s preferencí druhů červené barvy. Může to být např. papája, jahody, nakrájené tmavé hroznové víno, melouny, mango, kaki apod. Ovoce lze ale s úspěchem nahradit dětskou přesnídávkou. Dále je nutné podávat potravu s větším množstvím karotenu, jinak plži budou postupně ztrácet své výrazné zbarvení. Osvědčila se dětská přesnídávka s mrkví a krmení pro rybičky podporující červené vybarvení. Obvykle odmítají jakékoliv samostatné doplňky vápníku, proto je nutné jim potravu v dostatečné míře saturovat vápníkem zamíchaným v krmení, např. rozdrcenou sépiovou kostí zamíchanou v namočeném krmení pro rybičky nebo v dětské přesnídávce.

      Tito plži přijímají potravu poněkud jiným způsobem než třeba achatiny, které "sedí" u oblíbeného kousku potravy, dokud se nenakrmí nebo jej postupně celý nezkonzumují. Platymmy trochu ukousnou z jednoho kousku potravy a vzápětí se přesunou k dalšímu jiného druhu, kde udělají totéž a už se k jednou jedeným kouskům nevracejí. Proto je nutné na jedno krmení poskytnout alespoň 3-4 druhy krmení. Např. mističku s trusem nebo krmením pro rybičky, přesnídávkou a jako doplněk hlívu. Mně se ale osvědčilo nechávat hlívu v ubikaci pořád, pouze ji měnit za čersvou. Plži mají rychlý metabolismus, proto je vhodné je krmit denně a nenechávat je hladovět. Dále ve velké míře požírají hrabanku a ztrouchnivělé dřevo, ale to by mělo být součástí vybavení ubikace. V porovnání s např. achatinami tito plži přijímají menší množství potravy, což je dáno zřejmě její větší výživovou hodnotou a zejména jejím lepším využitím. Tito plži dokonaleji využívají přijatou potravu tím, že požírají svůj primární trus. Ten je velmi objemný a obsahuje často nestrávené zbytky potravy, jako jsou např. celé listy z hrabanky, kousky dřeva atd. Tento trus plži požírají okamžitě poté, co jej vyloučili. Sekundární trus již je poměrně drobný, tvrdý, kulovitého tvaru. Krmení je vhodné předkládat ráno nebo dopoledne, kdy plži aktivují.

Čištění ubikace

 

 

      Zbytky potravy je nutné denně, max. obden odstraňovat, aby se v ubikaci netvořily plísně, na které jsou plži velmi citliví. Dále je nutné denně mýt misku na vodu a dávat vodu čistou, plži do vodní nádržky často lezou a vodu si tím tak znehodnocují, také nádržku hojně znečišťují slizem. Substrát obvykle není nutné příliš často celkově vyměňovat, pouze je li přemokřený nebo dojde li k jeho plesnivění. Trus se naštěstí snadno odstraňuje, protože sekundární trus, který již plži nepožírají, je drobný a tvrdý, a většinou neulpívá na stěnách a zařízení. Pokud dojde k plesnivění trouchnivějícího dřeva, je to většinou známkou toho, že je nádrž málo větraná. Plesnivějící části odrhneme kartáčem a horkou vodou, nebo vyměníme za jiné. Pokud to není nezbytně nutné, tak ale plže zbytečně nerušíme.

 

Manipulace se zvířaty

 

      Tito plži jsou poměrně citliví na stres a rušení, proto by zbytečně neměli být bráni do rukou. Pokud je to nezbytně nutné, např. při čištění ubikace, postupujeme velmi opatrně, protože tito plži jsou snadno zranitelní - jejich tělíčko je velice měkké a příliš "nedrží" ve své ulitě, ale zato pevně lpí na podkladu a při rychlém a nešetrném úchopu a zvednutí zvířete mohou být doslova vytaženi z ulity, což je pochopitelně poraní. Proto je nutné před zdvihnutím nejprve plže opatrně uvolnit od podkladu, např podsunutím prstu, a teprve potom jej zdvihnout. Plže zbytečně dlouho nedržíme za ulitu a nenecháme jej dlouho viset ve vzduchu, ale co nejrychleji jej zase položíme.


Rozmnožování

 

      Plži pohlavně dospívají při průměru ulity okolo 6-6,5cm. Kopulace probíhá "tváří v tvář" nebo i "bok po boku". Snůšku, obsahující velké množství drobných vajíček, odkládají do komůrky vyhloubené v substrátu, většinou u paty větve nebo kořenu. Velikost snůšky závisí na velikosti zvířete - mladí plži kladou okolo 200 vajíček, u dospělých jedinců jich může být i mnohem více. Snůška je velmi objemná a plže velice vyčerpává, po vykladení je plž viditelně pohublý a ochablý. První snůšky mladých zvířat bývají často neoplozené. Vajíčka jsou špinavě bílá, kulovitá, s kožovitou skořápkou, o průměru 3-4 mm. Mláďata se z nich líhnou po 2-3 týdnech. Jsou velmi drobná, mají 3-4mm v průměru a zpočátku mají nažloutlou barvu a zcela průhlednou ulitku. Nicméně již druhý den je patrné počínající červené pigmentování nohy a černá pigmentace tykadel. Mláďata odchovávám v krabičce na směsi listovky a hrabanky, s kouskem řasou a houbou porostlé kůry a trouchnivým klacíkem. Mláďata nepřijímají žádné ovoce, ale okusují houbu na kůře.


Fotografie s laskavostí zapůjčila Samyasa:

 

 

líhnoucí se snůška a jednodenní šnečci

 

web autorky: www.myzoo.estranky.cz

 

ostatní fotografie s laskavostí zapůjčila mad snailer

 

upravila verba 6.1.2014