Obrázek uživatele Anonym

Cochlitoma varicosa

Cochlitoma varicosa Pfaiffer, 1861 

Elegant Agate Snail

                                                                                                                  Podnebí: East London, Jihoafrická republika

Zdroj: http://cs.allmetsat.com

 

Varicosa patří k velké skupině šneků žijících v Jihoafrické republice a jsou uváděny pod rodovým názvem Cochlitona a jsou to takové "páskovky" Jižní Afriky, původně byly zařazeny mezi Achatiny:
Rod Cochlitoma
Cochlitoma burnupi Smith, 1890
Cochlitoma churchilliana Melvill & Ponsonby, 1895
Cochlitoma cinnamomea Melvill & Ponsonby, 1894
Cochlitoma crawfordi Morelet, 1889
Cochlitoma dimidiata Smith, 1878
Cochlitoma granulata Krauss, 1848 : Jižní Afrika
Cochlitoma kraussi Reeve, 1842
Cochlitoma kilburni sn: Jižní Afrika; Transkei
Cochlitoma machachensis Smith, 1902
Cochlitoma marinae Sirgel, 1989 : Jižní Afrika
Cochlitoma montistempli van Bruggen, 1965 : Jihoafrická republika
Cochlitoma natalensis Pfeiffer, 1854
Cochlitoma omissa van Bruggen, 1965 : Jihoafrická republika
Cochlitoma parthenia Melvill & Ponsonby, 1903
Cochlitoma penestes Melvill & Ponsonby, 1893
Cochlitoma pentheri Sturanyi, 1898
Cochlitoma sanctaeluciae van Bruggen, 1989
Cochlitoma semidecussata Pfeiffer, 1846
Cochlitoma semigranosa Pfeiffer, 1861
Cochlitoma simplex Smith, 1878 : Jihoafrická republika
Cochlitoma ustulata Lamarck, 1822 : Jihoafrická republika
Cochlitoma ustulata limitanea van Bruggen, 1984
Cochlitoma transvaalensis Smith, 1878
Cochlitoma varicosa Pfeiffer, 1861
Cochlitoma vestita Pfeiffer, 1855
Cochlitoma wigleyi sn: Jihoafrická republika
Cochlitoma zebra, Bruguière, 1789
Cochlitoma zuluensis Connolly, 1939
   Výskyt:
     

            Najdeme ji v obydlené pobřežní oblasti mezi Kapským Městem a East London. Je často k zahlédnutí v zahradách, jak se pohybuje v podrostu, lze ji spatřit také v pobřežních lesích i v otevřené křovinaté krajině. Žije hlavně tam kde převládá vyšší vrstva humusu v půdě, vysoká vrstva spadaného listí a větví, v lehčích hlinitopísčitých půdách.

   
 
  Vzhled:
  
         Varicosa upotá zbarvením ulity. Na žlutém podkladě jsou různě široké a klikaté hnědočerné pruhy, a dá se říci, že neexistují dvě stejně vybarvené varicosy. Bývá často zaměňována s další Cochlitomou zebrou, od které se ale odlišuje lesklou, hladkou a širší ulitou a menší velikostí. Štíhlejší zebra je dlouhá 14 cm a varicosa zhruba 7 - 10 cm. Noha může být tmavého odstínu. Některá ulity nemusí být vždy hustě žíhané, mohou mít jen málo žlutých pruhů, nebo spíše silnější tmavé plameny.  Obě Cochlitomy žijí na stejných lokalitách a není známo, že by se spolu křížily (vyloučit se to ovšem nedá, některé "varinky" vykazují trochu jiný typ).
 
Cochlitoma zebra:
 
Chov:
 

  Varicosa se vynořuje ze své nory  

      V teráriu potřebují dosti hlubokou vrstvu substrátu, klidně i více než 10 cm, neboť den tráví v norách, které opouštějí až večer a do kterých se k ránu vracejí. V norách také defekují, takže je po několika použitích opouštějí. Proto jejich výkaly na povrchu substrátu neobjevíme a je dobré občas do prázdné nory sáhnout a trus vyjmout. Někdy si do nor zatahují potravu, sépiovou kost, různé druhy listové zeleniny  a proto je třeba kontrolovat, zda něco neplesniví. Z nory kolikrát ani nevylézají, jenom z ní natánhou svůj dlouhý krk a požírají vše co je v okolí. Varicosy si rády pochutnávalí i na řasách na větvích. V období po spáření mají velkou spotřebu sépiové kosti.

  

                                           Rády okusují řasy na "stromech"

     Problémy s chovem jsou ale všude tam, kde není možné regulovat teplotu. Varicosy potřebují střídání teplot ráno a odpoledne. Nesnáší vysoké teploty. Při teplotách nad 27°C zalézají do nor a chladí se. Vyžadují chladnější rána 12 - 15°C a odpolední kolem 22 - 24°C. Pokud je chov prováděn v zateplenám panelákovém bytě se stálou teplotou, pak varicosy  nerostou a často hynou. Viz tabulky v úvodu článku. Než si pořídíme tohoto krásného šneka je nutné zjistit, zda je v našich silách mu zajistit vhodné podmínky.

 
  Rozmnožování:
  
Varicosa snáší
      Varicosy jsou  šneci hermafrodité a vejcorodé (egglaying), nebo v nepříznivých podmínkách mohou být i živorodé (ovoviprous). Dospívají ve stáří 9 - 10 měsíců, kdy dojde k prvnímu páření. Velikost ulity se pohybuje v této době kolem 6,5 - 7 cm. Páření trvá zhruba 3 - 5 hodin a stačí na oplodnění dvou snůšek. V jedné snůšce může být nejčastěji kolem 50 - 60 vajec, která ale nejsou stejně velká. Líhne se tak zhruba z poloviny vajec, která patří k  největším ve snůšce.  I v malých vejcích jsou zárodky, ale nejsou životaschopné, nebo se z nich líhnou tzv. "nerostlíci". Na jejich výzkumu se pracuje. Jejich nárůst je 5 x menší než u normálně rostlých šneků. Varicosy  v sobě nosí poměrně dlouho (23 - 30 dnů) celou snůšku a ještě v těle šneka dochází k vývoji zárodků. Po snesení záleží na době, kdy šnek měl v sobě vejce, čím déle je "nosil", tím dříve dochází k líhnutí šnečků 7 - 3 dny.
 
 na snímku jsou i varicosa albino body
 
Snůška nestejně velkých vajec v počtu 67, líhnivost byla 42%.  Vylíhnuté jednodenní varinečky, tři z nich měly albinotickou nohu, z menších vajec se nic nevylíhlo, nebo zárodky uhynuly v počátku vývoje - malé vejce nedovolilo další vývoj. Zbyly pouze průhledné ulitky.
 
 
 
 
největší vejce 8,76 x 8,23 mm                                     vejce nejmenší
 
V chovu se vzácně objevuje albinismus nohy, albinismus ulity se u nás zatím ještě neobjevil, ale existuje.
 
  
                 Dvě ještě maličké  a klasicky zbarvené "varičky" a vedle na fotografii od wlka, albinoticky zbarvená noha
 
    Cochlitoma varicosa, nalezená v Xora Transkei - Jižní Afrika, velikost ulity 84 mm. Ulita je v základní barvě bez hnědých pruhů, o zbarvení nohy není nic známo.
 
Fotografie s laskavostí zapůjčené dalšími majiteli   
 
Cochlitama varicosa, stádečko od mad snailer                                                 
Další velká Cochlitoma varicosa (10,2 cm) chovatele Skadrys
 
Autor: mad snailer, 29. 02. 2012