Obrázek uživatele Anonym

Lissachatina iredalei

                                                                  Lissachatina iredalei Preston, 1910 

         achatina Ireadalova

       oblovka zlatá

 

 Podnebí: Nairobi, Keňa
 
 
 
Původ:
 
     Iredalei má svůj domov v Africe, konkréně pak v Tanzanii, Zanzibaru a Keni a zásluhou člověka i v Zimbabwe. Žije v pobřežních lesích ve větvoví a málokdy leze na zem. Živí se listím, plody stromů, v případě nutnosti okusuje lyšejník. K požírání a strouháním listů má přizpůsobenou radulu, která je ostřejší než u ostatních Lissachatin. Andreas Leiss uvádí, že všechny exempláře chované v Evropě jsou prý albíni a navíc jde o potomky jediného zvířete, které bylo dovezeno r. 1992 ze Zanzibaru,  biologem malých savců, spolu retkami, Georgem Gassnerem.  (Tady je stále otevřena otázka, příbuznosti s Lissachatinou zanzibaricou, ale přece jenom o tom dost pochybuji, zanzibarica vypadá přece jenom trochu jinak - jiný tvar ulity i velikost, i když i u zanzibatek je albinotická ulita, ale je to pouze můj názor, rozhodnout by mohl genetický rozbor obou zástupců živorodek)
 
Vzhled:
 
     Lssachatina iredalei je drobnější druh, velikost jejich ulity dosahuje v dospělosti až 6 - 7(9)cm. Ulita je nejčastěji žlutá nebo krémová (připomíná barvu banánu, někdy dostává jméno citrónový šnek), ale může být až téměř bílá a jsou na ní v různých rozestupech viditelné světle až sytě žluté (někdy až oranžové) proužky. U iredalei v ojedinělých případech se  vyskytuje albinismus nohy. Váha v dospělosti se pohybuje kolem 20 - 40g (50).
 
 Lissachatina iredalei albino body
Podmínky chovu:
 
    4 iredalei chovám v teráriu o velikosti 30 x 30 x 30 cm. Chovala jsem je ve větším teráriu, ale jejich chov se mi neosvědčil. Terárium je vystláno vlhkým lignocelem, na kterém je v rohu položen mech s rostlinami a plochu zvětšuji větvemi, po kterých šneci rádi lezou. Přidávám mělkou misku s vodou pro odpařování. Sépiová kost je zasunutá do větviček z břízy. Ideální teplota v teráriu je 26 - 27°C, při průměrné vlhkosti 85%. Šneci jsou aktivní ve večerních  hodinách a proto jim není nutné přisvěcovat. Po zkušenostech doporučuji chovat iredalky zvlášť, nesmíme zapomínat, že i když je živorodá, je to Lissachatina a tudíž je možné páření s jinou Lissachatinou. To jsem zaznamenala 29.11.2008, na fotografii je namlouvání s Lis. fulicou albino body. K páření nedošlo, nevím zda by se něco vylíhlo....

                                                                                 Iredalei albino body (jmenovala se Nene, rok 2008)
  
Rozmnožování a odchov: 

      Lissachatina iredalei je jedinečná svým způsobem rozmnožování. Na rozdíl od ostatních příslušníků svého druhu (kromě L. zanzibarica) totiž neklade vajíčka, ale rodí živá mláďata. Dospívá zhruba ve stáří 6 - 6 měsíců. Roste oproti ostatním Lissachatinám pomaleji. Páření probíhá po dobu 3 - 5 hodin a opakuje se i několikrát. 

 
namlouvání iredalek (Nene a Sisi 2009)
 
      Mláďata se rodí za cca 28 dní po oplodnění a v jedné snůšce bývá kolem 30 šnečků. Velikost mláďat je cca 0,834 centimetru. Šneci, kteří se spolu pářili nekladou stejně mláďata. Kladou za sebou zhruba po 7 - 14 dnech, nedochází k současnému oplození vajíček.  Mláďata při kladení jsou v ulitě, a po nakladení do několika minut začínají vylézat. Mláďata jsou kladena do důlku v substrátu. Začínají se rozlézat po dvou až třech dnech, ale daleko se ještě neodváží, po týdnu už lezou po teráriu. Šnečkům přiložíme krmivo a nezapomeneme na sépiovou kost. Ve stáří dvou měsíců měří průměrně 3,57 cm, ve čtyřech měsících se jejich váha pohybuje kolem 9,21g a velikost ulity je 4,628 cm. V pěti měsících jsou už skoro pěticentroví šnečci.
 
     Při velikosti zhruba 5,6 cm pohlavně dospívají a může dojít i ke snůšce prvních "zkusmých" vajec bez skořápky. K prvnímu páření dochází asi za 14 dní a pak se ještě několikrát opakuje, než dojde k oplození vajíček. Šnek může mít za období 3 - 4 vrhy. Dožívá se přibližně 3 - 5ti let, záleží na počtu vrhů. Problémy s roznmožováním mají šneci s albinotickou nohou. Potrava je prakticky stejná jako u ostatních achatin, může jim chutnat i čerstvé listí břízy, které nechávám na větvičkách.

 

12.10.2010 takto vypadají "nehotová" vejce iredalek                                                                          

                                                                                     Kladení šnečků do prohlubně v lignocelu

 

 

 

 
 
Zdroj: Achatina Friends.cz:
http://achatinaclub.mypage.cz/rubriky/chovame-tyto-druhy/lissachatina-iredalei
http://www.ahatin.ru/en/achatina/achatina-iredalei                                                                                                                             

http://www.seiheki.de/index.php?option=com_content&view=article&id=14&Itemid=30 

16.7.2013 upravila a foto verba