Obrázek uživatele Anonym

02. Názvosloví

                                                                                                              Genetika lekce 2.

 

Názvosloví

 

Pokračování:

Králík 44

Skokan zelený 24

Škrkavka koňská 2

Šimpanz 48

 

 

Hlemýžď 24, Subulinidae 26, další "šneci" i více než 34

 

      Dozvěděli jsme se alespoň u některých živočichů, včetně člověka, kolik chromozómů mají a jak je také patrno, počet chromozómů není v žádném případě úměrný stupni vývoje druhu.

 

     Jak to vypadá vlastně v tom chromozómu? Hodně stručně (viz obrázek v lekci 1.): základem je vlákno, které se stáčí a různě překládá (chromonema). Každý chromozóm obsahuje určité množstvíurčitých genů, jsou to vlastně zase hodně stručně řečeno, úseky vlákna. Jednotlivé úseky, geny, jsou uloženy jeden za druhým, asi jako korálky navlečené na šňůrce. Místo na kterém se nachází gen se jmenuje lokus. V chromoómech je několikanásobný počet genů.

 

                                                                                                            Gen, alela

 

     Gen je jednotkou genetické informace. Jinak řečeno je to dědičný předpoklad, nebo vloha pro každý znak daného jedince. A neb jak řekl Mendel v roce 1865 - nositelem dědičnosti jsou hmotné elementy pro jednotlivé znaky, jež se přenášejí z generace na generaci.... Později v roce 1909 pznačil pak Johannsen tyto hmotné dědičné základy jednotlivýcg znaků,  jako geny. Zpravidla každý gen může existovat ve dvou, nebo ve více formách. Konkrétní forma genu je tzv. alela (allela). Pro lepší srozumitelnost uvedu příklad: noha šneka je zbarvená. Za barvu odpovídá gen, ale jak bude zbarvená je zodpovědná alela.

 

     V genetických schématech se každý gen označuje písmeny, nebo skupinou písmenem. Písmena mohou být velká, malá, mohou mít třeba indexy. Jak to vlastně vypadá? Písmena se odvozují od latinského, či anglického termínu „nejvýše nasazené“ alely, například: W – white = bílý, Y – yellow = žlutý a také něco se symbolem: wh... A tak je to obdobně u dalších párech znaků: B b, C c, ... Bohužel se mi nepodařilo objevit genovou systematiku u plžů a přiznám se, že si pomáhám symbolikou, která je poněkud vzdálená plžům - u koček  (moje profesionální deformace).

 

 

                                                                                                                              Vzájemné vztahy alel

 

      Každý organismus dědí po svých obou rodičích alelu daného genu. Jednu alelu od matky a druhou od otce. Pokud jedinec získá obě alely naprosto shodné – pro názornost jsem zvolila počáteční písmeno abecedy A. Potomek získá dvě naprosto shodné alely AA, nebo aa. Protože jsou obě alely shodné je znak homozygotní.

      

      Co se ale stane, když nejsou stejné? To se často stává, pak potomek má alely pro určitý znak různé Aa. Tento znak je heterozygotní.

 

     Proč má jedena alela velké písmeno a druhá malé? Velkým písmenem se označuje nadřazená alela téhož znaku, to znamená, že tato alela je dominantní. Alela, která je podřízená, je recesivní (nikoli recese, což znamená legraci neboli švandu)  tu pak zapisujeme malým písmenem. ¨Dominance a recesivita jsou tedy základní jevy, se kterými se setkáváme na úrovni jednoho vlohového páru.

 

     Jak se to projevuje? Musíme si nejdříve vysvětlit projev genů. Soubor všech genů, který jedinec má se nazývá genotyp. Genotyp se projeví navenek tak, že ho můžeme vidět, měřit, vážit, tak tomu říkáme fenotyp.

 

Na genotyp jedince působí podmínky vnějšího prostředí:

gen   +     prostředí ------znak

genotyp + prostředí ------fenotyp

 

     Vztahy mezi jednotlivými alelami ovšem nejsou tak jednoduché, jak jsem to zde jenom velice, ale opravdu velice  stručně naznačila. Nejedná se jenom o čistě dominanci, nebo recesivitu. Existují tzv. genové interakce, ale tím Vás nebudu zatěžovat. A nebudu Vás zatěžovat ani  matematickými výpočy.

 

     Vrátíme se proto znovu k otázce: potomek získá alelu A od otce a od matky získá alelu pro daný znak a. Jeho genotyp je Aa. Pro lepší názornost si zvolíme pro A barvu černou a pro a barvu bílou. A= černá, a = bílá.

 

     Co všechno můžeme z toho vyčíst? Je to heterozygot s dominantní alelou pro černou barvu, která se projeví navenek, tím, že jedinec je černý. Alela a je ve vztahu k alele A v recesivním, to znamená že je potlačena, navenek se neprojeví.

 

    Co se stane, když dojde k chybě v přenosu genetické informace? Tomuto ději říkáme mutace. Vznikají náhle jako následek chyb při přesunu molekul DNA, nebo za působení například záření, nebo jako odpověď na působení chemickými látkami. Změny v genotypu jsou pak trvalé a pro jedince většinou nežádoucí.

 

Uff! a kdo to zvládl až sem, může pokračovat v další lekci

 

Otázka pro další lekci: kdy se může recesivní alela projevit i fenotypově (už si začínáme hrát)!

 

Group: 
Science