Obrázek uživatele Anonym

07. Genetické vady

 

                                             Genetické vady

                                          a různé rarity u šneků neznámého původu

        V chovu šneků se můžeme setkat s jedinci, kteří vypadají jinak než jejich sourozenci. Na vzniku genetických vad se podílí například chemické látky, záření, chladový šok už při rýhování vajíčka.Náhlý účinek např. chladu, pak může být "spouštědlem" různých anomálií. Dojde k hrubé poruše struktury určitého enzymu. Některé vady jsou i příčinou předčasného úhynu defektního šneka již při samotném vývoji ve vejci, nebo krátce po vylíhnutí. S některou vadou může šnek přežívat, ale do chovu je naprosto nevhodný. Bývá i takovým nepsaným pravidlem, že na jednu vadu se váží další dvě. Tyto náhlé změny - mutace, jsou v 90% pro organismus nežádoucí.

        Některé vady mohou být podmíněné určitými geny, které se dál dědí na potomstvo a chovatel je může i za přísné selekce (výběru) využívat. V chovu šneků je to například albinismus, či-li různý stupeň poruchy ukládání barviva v pokožce (těla, ulity).

            

               Vady se kterými se setkáváme v chovu ulitnatých plžů:

                   Srostlá oční tykadla

 

   Postiženým šnekem je mladý šnek Hemiplecta – Cryptozona bistrialis z Indie, líhnutý 22.7.2012.

             Co je příčinou této vady se mi dosud nepodařilo zjistit. Šnek byl vyřazen z dalšího chovu. Další chovatelé měli rovněž toto "štěstí" objevit ve svém chovu. Fotografie, které jsou nashromážděny, jsou na konci článku s poděkováním a s uvedením jejich autora. Třetí oční tykadlo se rovněž může objevit na krku šneka. Je normálně pohyblivé. V některých případech naopak dojde ke zmnožení očních tykadel, vzhledově pak tato vada vypadá jako paroží jelena:

Zachrysia_guan_split2                                                                                                                       

                                                                                              foto, zdroj: http://www.ashbreure.nl/snailblog/files/tag-pleurodontidae.html  

                                                                                                                              Levotočivost ulity

         Další vadou se kterou se mužeme setkat je levotočivost ulity u šneků pravotočivých. Na snímku je levotočivý šnek Lissachatina reticulata. Dostal jméno Alevo, při pohlavní dospělosti ale uhynul. Vnitřní orgány byly v ulitě přeházené a neslučovaly se s jejich další činností. Při vývoji bílkové žlázy došlo k tlaku na další orgány a srdce se zastavilo. Byly pochybnosti zda se tento šnek může vůbec spářit s jinýn šnekem, ale odpověď se již nedozvíme. Tento šnek se nevylíhl s touto vadou sám, co mi je známo byli šneci dva. Jeho sourozenec, rovněž uhynul, ještě před pohlavní dospělostí.

      Příčinou byl chlad, ke kterému došlo při přepravě vajíček, ovšem za tento problém mohou podobné geny jako u lidí. Za levotočivost odpovídá gen s názvem „nodal“, který aktivuje další gen „Pitx“. Pokud tyto dva geny nespolupracují levotočivost se neobjeví, v našem případě byl spouštěčem již zmíněný náhlý chlad.

 Na snímku je levotočivý šnek Lissachatina reticulata Alevo a pod ním je albín rovněž Liss. reticuláta.

   

  

  

  

  

  

  

  

  

Na druhém snímku je levotočivá mladá Lissachatina immaculata immaculata získaná na burze v Praze dne 15.11.2014 váha: 42g, délka ulity 5,932cm. 

   Levotočivost ulity je i normální:    

                                         Příklady:                                           

 

Lissachatina fulica f. sinistrosa, která se vyskytuje na Filipínách, kde se rovněž vyskytuje dost abnormalit ve tvarech ulit.(článek Lissachatina fulica).

Achatina bicarinata Bruguiere, 1792 – později popsána jako Archachatina sinistrosa L. Peeffer, 1848. V textu se objevuje slovo sinistrosa - je to odvozené od latinského slova levotočivé sinestrální (levý, nešikovný) a jenom pro úplnost, když už se tu zmiňujeme o latině, tak pravotočivé je dextrální.

 

 

               Archachatina sinistrosa, velikost ulity 13,7 cm

 Poznámka: fotografií levotočivých šneků je více, ale jsou chráněny autorskými právy a nesmí se veřejně publikovat, prosím rozklikněte si použitou literaturu.

 
Levotočivost je u pravotočivých šneků trochu vzácnosti (na 1 levotočivého šneka zahradního připadá asi 1 milión pravotočivých), ale existují šneci, kteří mají opravdu ulitu stočenou do leva, příklady:

 Zastavíme u šneků vyskytujících se u nás:

  

                 46. zdobenka tečkovaná Itala ornata (Rossmässler, 1836) - Čechy, Morava foto: http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id2041/?taxonid=2734 autor Jiří Novák
                 60. vřetenatka obecná Alinda biplicata (Montagu, 1803) - Čechy, Morava

Vřetenatka obecná, foto s laskavostí zapůjčila LiWe
U našich vodních  plžů
 Genetice 4. lekce, je popsána levotočivost 25. uchatky toulavé, s dalším synonymem: plovatka toulavá 
28. levotočka bažinná Aplexa hypnorum (Linnaeus, 1758) - Čechy, Morava                                                           
29. levatka říční Physa fontinalis (Linnaeus, 1758) - Čechy, Morava
30. levatka ostrá Physella acuta (Draparnaud, 1805) - nepůvodní, Čechy, Morava

                                                                                                                                                                                              
U vodních mořských plžů je většina šneků levotočivých, z našich sladkovodních zástupců je to například:Physidae

          Vady v utváření ulit:                                                                 
                                                      

     Je pravděpodobné, že se už každý z nás už někdy setkal se šnekem, který měl ulitu "divnou". Závity se jevily jako nafouklé a švy byly hluboko zaříznuté. Co je příčinou se mi nepodařilo zatím zjistit. V poslední době se tyto vady začínají objevovat a  rozhodně jich je více než levotočivých ulit. Chybný růst závitů je již patrný při vývoji šnečího zárodku, celý problém se mi jeví, jako vývojová - vrozená vada. Zjistit dědivost této vady lze pouze spářením takto postižených jedinců se zdravími a jejich potomci pak spářit mezi sebou, za účelem vzniku generace F2, kde by se tyto vady měly projevit??? Některé ulity jsou  "rozvinuté" do délky, je to doslova šnek scalariform:
                                                                                                           
      Na snímku je porovnání dvou ulit, albín má ulitu znetvořenou, poruchou v utváření ulity  
    
                                           Helix aspersa scalariform
      Například na Filipínách žije větší množství fulic s různě znetvořenými ulitami. O mechanickém poškozování ulit v takovém to množství nelze vůbec uvažovat. Velikost těchto šneků je kolem 4 - 8 cm. Schránky těchto postižených šneků jsou ozdobou každé sběratelské sbírky ulit plžů. Šneci, ktreří se zde nacházejí, mají daleko výstižnější název: FREAK - volně přeloženo: bizardní, monstrum, hříčka přírody...Vzhledem k tomu, že  šneků se znetvořenou ulitou je zde více, je velice pravděpodobné, že se rozmnožují a dál tuto vadu ulity - poruchy "sloupku" vedoucí středem ulity, se předává dál na potomstvo. I v našich podmínkách se můžeme  setkat s takovými šneky, tyto nálezy nejsou zase tak vzácné jak by se zdát.
                                                                                                                           
                 Alespoň nepatrná ukázka znetvoření Lissachatiny fulica Freak z Filipín, z naleziště Masbate. Velikost ulity je 77,3 mm. Fotografie je z majetku G. a Ph. Pope.
                                                                  Albinismus:
       Albinismus je odchylka v ukládání barviva melaninu do pokožky, ale neovlivňuje další barviva, jako je například karoten, pokožka je bílá, oči jsou červené, ulita nažloutlá Albinismus se dědí recesivně. (viz články Genetika )
Další vadou je tzv. leucismus.
       Jedná se o genetickou poruchu, kdy se ztrácí většina barviva – nepřítomnost barevných zrnek, je většinou recesivně založená. Pokožka je téměř bílá, oči jsou modré, nebo světlé. Kresba bývá částečně zachována.

Další fotografie poskytnuté dalšími chovateli:

 

Všem chovatelům velice děkuji za zajímavé fotografie.

 

 

 

 

 

Použitá literatura

http://www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_zprava/529311

http://www.conchology.be/?t=65&family=ACHATINIDAE

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id18073/ http://images.google.com/images?q=Archachatina+bicarinata&sout=1

http://www.malacsoc.org.uk/the_Malacologist/BULL47/scalariform.htm
http://www.conchology.be/?t=68&u=304862&g=25cf05931d628c7faefa56841ec84c79&q=4da83f5cea41b2ed422050bb85fad8b8 

Group: 
Science