Obrázek uživatele Anonym

Euglandina 1. díl

 Plž predátor

         Plži mají své predátory a nemusí to být zrovna ropucha, nebo kachna indický běžec, ale jiný druh plže. Při studování podkladů jsem objevila několik druhů. Některé se dostávají i do našich chovů a tak trochu z neznalosti je chovatelé krmí salátem a okurkou. Bohužel tuto péči pak pravý šnečí predátor nepřežije, protože ke svému životu potřebuje živočišnou bílkovinu – jiného plže.

Prvním predátorem s kterým Vás seznámím je:

Euglandina rosea Férussac,1821

Známá v USA i pod názvem Rosy Wofsnail

Toxologické zařazení:

Kmen: Mollusca

Třída: Gastropoda

Řád:  Pulmonata

Čeleď: Oliacinidae

Rod: Eugladina

Druh: Cosmomenus cumingi

Česky: Oleacina růžová

 

               Růžovka se představila veřejnosti v roce 2011 na Mistrovství světa v závodu šneků

 Rozšíření a biotop:

      Původně tropy a subtropy Severní Ameriky (Florida, jižní Karolína, JV Texas, Lousiana, Mississippi, Georgie). V současnosti se jedná o invazní druh, introdukovaný v tropech na mnoha místech světa (Hawajské souostroví, Filipíny, Nová Guinea, Okinawa, Cejlon, Taiwan, Maskarény). Obývá vlhčí na potravu bohaté biotopy - tropické vlhké lesy, mokřiny, synantropně také zavlažované zahrady, pole, parky atd.

Popis:

      Euglandina (Cosmomenus) cumingi, dříve Euglandina rosea je středně velký druh tropického masožravého plže původem z tropických a subtropických oblastí Severní Ameriky. Tento druh má 2 poddruhy, Euglandina rosea rosea se štíhlou podlouhlou ulitou a Euglandina rosea bullata mající kratší a zavalitější ulitu. Lehká tenkostěnná ulita o průměrné délce okolo 5cm (ulita největšího nalezeného jedince měřila 7,8 cm) je oválného tvaru, s nápadně širokým posledním závitem a poměrně velkým vstupním otvorem. U adultních jedinců má sytě růžovou (odtud lat. název rosea), růžovooranžovou, žlutooranžovou, oranžovohnědou nebo světle hnědou barvu. Štíhlé, protáhlé tělo, které může být u adultních exemplářů dlouhé přez 10cm (většinou dvojnásobek délky ulity), je obvykle oranžovohnědě nebo hnědošedě zbarveno, ale může být i hnědočerné. Středem hřbetní části se od hlavy po ulitu táhne světlejší dvojitý proužek. Mláďata mají bílou hlavu a ocas, jejich zbarvení je obecně světlejší než u adultních exemplářů. Jejich ulita je nažloutlá a průhledná, takže její barvu udávají spíše prosvítající vnitřní orgány. Na hlavě jsou 2 páry tentaklí, tykadla s očima a makadla, pysky u ústního otvoru jsou zašpičatělé a protažené. V klidovém stavu směřují dozadu a vzhůru, pokud plž pátrá po kořisti, tak se mu pysky zvětší a obrátí dopředu a dolů. Euglandina může pohybovat oběma pysky najednou, každým jiným směrem. Na těchto pyscích a na makadlech má hojně rozmístěné čichové a chuťové buňky. Při požírání kořisti vysunuje nápadný bílý "chobot", jež je uzpůsobením pro konzumaci kořisti chráněné ulitou. Tento chobot může neuvěřitelným způsobem zvětšit a roztáhnout .

 Způsob života:

       Růžovka je aktivní zejména v noci, zrána a dopoledne, většinou po deštích nebo za vlhka. Převážně terestrický druh, ale za potravou častoleze i na stromy, keře a listy rostlin, občas dokonce i do mělké vody, kde loví i vodní plže. Pohybuje se poměrně rychle, výrazně rychleji než ostatní druhy plžů, jež jsou její kořistí. Orientuje se zejména hmatem a čichem, ale na krátkou vzdálenost taktéž i zrakem. Jako predátor má nízkou populační hustotu a je poměrně obtížné ji v přírodě nalézt. Žije samotářským způsobem života, jedinci se setkávají pouze na páření. Velmi častým jevem je vnitrodruhový kanibalismus. Jestliže se setkají dva nestejně velcí jedinci, menší je větším často napaden a sežrán. V přírodě v závislosti na podmínkách v areálu rozšířění přečkává nepříznivé období (období sucha, nižší nebo naopak příliš vysoké teploty) aestivací nebo hibernací.

 Potrava:

      Masožravý druh specializovaný na lov a požírání ostatních druhů plžů. Údajně požírá také jejich vajíčka. Ve své domovině loví zejména menší druhy plžů rodu Triodophis, Polygyra, Fossaria, Gastrocopta, Bradybaena, Deroceras, Otala, Cornu aspersum, atd. Požírá jak plže s ulitou, tak i slimáky. Prodlouženými pysky vyhledává slizovou stopu jiných druhů plžů a pronásleduje je (proto bývá nazývána Rosy volf snail- růžový vlčí plž). Když kořist dostihne, přilne nohou na její ulitu a tím ji zachytí. Poté kořist prohlédne pysky a makadly, otočí do příhodné polohy, vysune "chobot" a začne ji požírat. Kořist požírá třemi způsoby, v závislosti na velikosti kořisti. Pokud je kořist slimák nebo plž s ulitou menších rozměrů, nebo má vstup do ulity chráněn víčkem (operculum), polyká ji vcelku včetně ulity, kterou dokáže bezezbytku strávit. Větší kořist si přidrží nohou, vstrčí hlavu do ulity oběti a postupně ji vyžírá. Z velké kořisti vyžírá hlavně vnitřnosti, svalovinu nohy nechává často netknutou. Často se také stane, že menší kořist nejdříve vysaje z ulity, a potom dodatečně spolkne ještě její prázdnou ulitu. Kořist z ulity doluje pomocí raduly, ale pomáhá si také podtlakem, jímž vysává zbytky oběti z ulity. Pokud kořist polyká včetně ulity, tak velmi roztáhne "chobot", přisaje a navlékne jej na apex kořisti a celou ulitu postupně nasaje do jícnu. Pokud je kořistí slimák, tak menšího jedince polkne celého, většího postupně porcuje radulou a požírá po částech. Má rychlý metabolismus a velkou spotřebu potravy.

pozn:Ačkoliv z nouze zvládne ulovit a udolat i plže větší velikosti a váhy, než je sama, obvykle ale preferuje výrazně menší kořist. Proto po neuvážené introdukci selhala v boji s Achatinami a preferuje menší původní druhy plžů.

  Rozmnožování:

         Euglandiny jsou hermafrodité. Jako predátoři nemají příliš velkou populační dynamiku.K páření obvykle dochází po klidovém období (aestivace, hibernace) Při setkání dvou jedinců obvykle buď dojde k páření, nebo naopak k sežrání jednoho z plžů, zejména pokudnejsou stejně velcí. Vlastní kopulaci předchází jakési dvoření, kdy se partneři vzájemně hladí a zkoumají prodlouženými pysky. Často před pářením nějakou dobu setrvávají ve své blízkosti. Poté se spojí a vymění si sperma. Páří se v poloze "tváří v tvář", nebo "bok po boku", kopulace trvá i několik hodin. Poté se oba jedinci odloučí a po několika dnech nakladou snůžku do předem vyhloubené cca 5cm hluboké jeskyňky ve vlhkém substrátu, většinou u paty kamene nebo pod kořeny stromů. Někdy využívají i přirozené dutiny a potom nehloubí jamku. Snůška čítá 9-35 vajíček (adultní jedinci). Vajíčka jsou poměrně velká, mají bělavě průsvitnou, vápenitou skořápku oválného tvaru a rozměrů 7x4mm. Inkubační doba při 22-26°C trvá jeden měsíc (obvykle 28-32) až 40 dní. Během inkubace vyvíjející se vajíčka mění barvu na průsvitně žlutavou, kdy skořápkou prosvítá vyvíjející se zárodek. Ten využívá vápník uložený ve skořápce, takže na konci inkubace je skořápka velmi tenká a křehká. Vyvinutá mláďata ve vejcích často s líhnutím čekají na silnější déšť. Čerstvě vylíhlá mláďata mají 6-8mm dlouhou průhlednou ulitu se 4 závity. Jejich první potravou a zároveň i nebezpečím jsou jejich vlastní sourozenci, protože dříve vylíhlá nebo větší mláďata požírají své slabší sourozence ze stejné snůšky. Při dostatku potravy rychle rostou a pohlavně vyspívají již ve věku okolo půl roku života, o délce ulity 2,5-3cm. Velikost (početnost) snůšky je závislá na velikosti, věku a výživové kondici jedince, který ji snesl. Některé populace, zejména na ostrovech kam byly zavlečeny mají snůšky často méně početné než populace ve své původní domovině.

Snůška

Konec 1. části

Autor: Samyasa a nepatrně přizvukovala verba

foto: Samyasa, verba, http://www.jaxshells.org/5013a1.htm