Obrázek uživatele Anonym

6. Tichomoří

 

      Lissachatina fulica se šířila dál dopravními cestami po ostrovech v jižních částech Tichého oceánu. Například v období první světové války se fulica chovala v Polynésii jako zdroj jídla pro vojáky. Samozřejmě že šneci utekli a šířili se dál. V roce 1942 se dostali do Japonska a krátce na to i do Číny rok 1948. Zde je pravděpodobné, že došlo k náhlé mutaci a začala se objevovat fulica albino body. Protože bylo po válce a nebylo toho zrovna moc k jídlu, tento velký šnek začal být chován i pro produkci masa. Je pravděpodobné, že se do těchto zemí dostalo více typů šneků, tj. fulica f. hamillei a f. rodatzi, ale i fulice, které albinismus nemají ve svém genotypu. Tady začíná poněkud zmatek v názvosloví šneků, posuďte sami:


 

Achatina fulica albino body (white jade – bílý nefrit),

Achatina fulica var. jadatzi f. construct (albino body, plain golden-yellow, Gals albino),

Achatina fulica var. jadatzi f. rodatzi (from the jadatzi genetic line, but looks like A.fulica var. hamillei f.rodatzi),

Achatina fulica jadatzi f.jade (from the jadatzi genetic line, but looks like A.fulica f. albino [Jade]

Tak tohle je „stručný“ popis šneků s bílou nohou, kteří jsou v současné době chovány v Evropě. Jedná se přesný opis : www.martringoss.co.uk/

 

Lissachatina fulica albino body

Fulica albino body se dostala do Evropy (ale i do USA), jako rarita mě v dosud neznámém roku, ale s největší pravděpodobností v roce 2006? se začala chovat i u nás. O šneku s bílou nohou si ale povíme v samostatném pokračování.

 

 Na ostrov Bali se fulice dostaly v roce 1971

  

    foto: autora Alexandera R. Jenner 2010 

 

 

     V roce 2012 jsem získala mladé fulice z Vietnamu, Nepodařilo se mi zjistit rok, kdy se tato fulica dostala na území tohoto státu. Jejich chov stále pokračuje a jsou očekávané první snůšky. První snůšky těchto menších fulic  s velice světlým apexem,  začaly dne 27.7.2013 a druhá z 10.8.2013, vylíhnutí šnečci jsou v odchovu.

 

 

 

 

 

       Lissachatina fulica se vyskytuje na Filipínách, kam se dostala v roce 1949. Filipíny, to je vlastně spousta ostrovů (celkem7107) v Tichém oceánu už dost blízko USA. Vyskytují se zde i rarity v utváření ulit, které jsou různě deformované a bývají v zájmu sběratelů. Většina šneků s vadnou ulitou jsou ve velikosti od 4 – 6 cm. Vyskytuje se zde ve velké míře fulica s levotočivou ulitou Lissachatina fulica sinistrosa a ani ona neviniká velikostí, nejčastěji 5 - 7 cm. Další zde se nacházející menší fulicou je varianta umbilicata s velikostí do 7 cm. Co je příčinou zde nalezených abnormalit mi není známo, asi se jedná o pozůstatk záření, které způsobilo tyto mutace - náhlé změny genotypu.

 

 

               Deformovaná ulita, 61,7mm: Filipíny 2003              Lissachatina fulica umbilicata

                                                       fota v majetku: G. a PH. Poppe 2004

 

       V letech kolem roku 1940 už byly fulice spatřeny v Kalifornii. Po roce 1958 fulica byla přivezena a následně vypuštěna například v Arizoně. Fulica je pěkný a velký šnek, a tak se stal „zvířátkem“ dětí, kteří si je „nalovili“ na svých rekreacích na Havaii a protože to byl nevítaný mazlíček, byli šneci následně rodiči vypuštěny do volné přírody. Do USA se ale dostala i jinými cestami, ale to se musíme dostat zpět do Afriky.

 

 

 Použitá literatura:

  http://www.conchology.be/?t=66&family=ACHATINIDAE&species=Achatina fulica f. umbilicata