Obrázek uživatele Anonym

09/ Zavíčkování

 

 

Zavíčkování

  

 

 

     Šnek v období, které je pro něho nepříznivé začne ztrácet na své aktivitě, začne se zahrabávat do podestýlky a  zatáhne se do ulity. Někdy se šnek nemusí ale zahrabat  a zůstane na povrchu podestýlky.  Příčinou může být například nízká teplota, nebo naopak vysoká a  sucho. Příčinou může být ale i špatný zdravotní stav šneka, kdy je vlastně napaden například parazity. Někdy zavíčkování může být způsobeno i vyšším osvětlením, šnek je většinou noční zvířátko, nebo se pohybuje v místech kde je šero a celodenní světlo je pro něho škodlivé. Ve volné přírodě je zavíčkování šneka normální stav. Přečkává tak období, které je pro něho nepříznivé.

 

     Při nízkých teplotách se zahrabává do země a začne vylučovat hlen ze žláz v plášti. Sektret obsahuje vysoký obsahem vápníku (Ca3(PO4)2) a šnek vytvoří ve vstupu do ulity vápenitou blánu, která postupem doby tvrdne a je částečně průhledná - epiphragmu. Nechává pouze úzkou štěrbinu, aby v době kdy je pro něho chladno mohl dýchat. Období zimního spánku se nazývá hibernace. Šnek se před zimou dokáže hluboko do zěmě zahrabat, sníží svůj metabolismus na minimum a biochemické pochody v těle upraví jeho vnitřní tekutiny na doslova nemrznoucí směs a tak například náš hlemýžď zahradní přežije mrazy i -40°C.

 

     Vysoká teplota a sucho donutí šneka rovněž snížit svoji aktivitu, může se i zahrabat do substrátu a vytvořit ochranou vápenitou blánu, která ho chrání před vysycháním, Období letního spánku se nazývá estivace.

 

  

      Pokud je spánek šneka delší, jeho metabolismus je sice omezen na minimum, přesto pokračuje.  Nedostatek vápníku si odebírá pak přímo z víčka.  V zajetí je ale potřeba pravidelně vážit zavíčkovaného šneka a při většímu poklesu váhy ho probudíme. Po odvíčkování musíme šneku dopřát krmivo, vodu a nesmíme zapomenout ani na zdroj vápníku. V době klidové fáze šnek neroste. Po probuzení ovšem začíná opětovně růst. Prodlužuje se i dožitelnost šneka. Šneka není potřeba odvíčkovat, pro probuzení stačí zvýšit vlhkost a šnek se za několik minut stává aktivní a nohou víčko odtlačí a to odpadne.

 

       Problémový spánek je u mladých šnečků, které se zavíčkují. Nepříznivé podmínky musí chovatel zjistit. Změřit tepotu v teráriu, zkontrolovat vlhkost, podívat se pořádně na podestýlku, zda se na povrchu neobjevují různí drobní členovci, které mohou malé šnečky rušit tak, že se zavíčkují. Šnečky okamžitě vysprchujeme, vyčistíme terárium, dáme novou a čistou podestýlku, upravíme jim prostředí a podáme kvalitní krmivo, zdroj vápníku. Není ovšem na závadu i mladé šneky uvést do klidu a nechat je zavíčkovat, například, když víme, že budou cestovat k novému majiteli v balíčku.

 

 

 

Víčko - epipharagma

      - operculum

 

 

     

        Na snímku je epipharagma Lissachatiny immaculata pantera z její rubové části, která se perleťově leskne, touto stranou přiléhá na vnitřní část. Venkovní část víčka je matná. Tento druh víčka si šnek vytváří sám, ale někteří šneci si svoje vápenité víčko nosí sebou. Většinou se jedná o vodní plže. Ale například u nás již chovaná Tropidophora má svoje kruhovité víčko přirostlé k zadní  horní ploše nohy. Tak jak šnek roste roste i jeho víčko, které pak na povrchu má naznačenou spirálu -  víčko = operculum.

 

 

 

      Operculum odpovídé tvarem otvoru ústí do ulity a slouží jako "padací dveře". Na snímku je Tropidophora cuveriana, která zůstala na větvičce a proto se ji zatím neuzavřel vstupní otvor, ale zase nám ukázala upevnění a tvar víčka. I tento typ uzávěru ulity má drobné otvůrky, které umožňují šneku dýchání. Tropidophora začne vylučovat kolem víčka sliz, který zaschne a šnek zůstane připevněný k větvičce.

 

 

  

 Sameček Tropidophory právě za sebou zavírá

 

 

 

 

 Použitá literatura:

http://en.wikipedia.org/wiki/Operculum_(gastropod)

fotografie: verba